Designer
Lucas Pope vytvořil The Republia Times jako předchůdce hry Papers, Please,
která je taktéž určena jako předehra počinu Ludum Dare 23. The Republia Times
je volně hratelná šiřitelná single player online flash hra určená pro široké herní
publikum.
Pravděpodobně
největší zalíbení ve hře mohou najít nadšenci jednoduchých retro her a také
fanoušci historie, především pak hráči zapálení do tématu propagandy a cenzury
médií. To je také pravděpodobně hlavní myšlenka hry. Totiž poučit všechny hráče
prostřednictvím obsahu hry o diktatuře, komunismu a cenzuře médií pomocí
prostředků jako je například vydírání, či hodnocení výsledků výkonů.
Hrou
The Republia Times se hráč stává blíže nespecifikovaným editorem novin „The
Republia Times“ poněkud komunistické země Republia, kde funguje klasická
propaganda prostřednictvím novin v jedné ruce s cenzurou médií. Protagonistovi
hry je oznámeno zajetí rodiny a to, jak s ní bude zacházeno, záleží pouze na
samotném hráčovi respektive editorovi jmenovaných propagandistických novin.
Hlavním
úkolem hráče je prostřednictvím správného zařazení vhodných článků do novin
získat více čtenářů a zároveň tak utužit loajálnost čtenářů deníku The Republia
Times k poněkud již zmíněné propagandistické vládě země Republia.
Důležité
při výběru správných článků je vybírat ty, které pozitivně referují o vládě
země Republia, či jsou pro potenciální čtenáře nějak zajímavé. Vybírat hráč
může z klasických novinových témat jako je počasí, politika, ozbrojené
síly, sport, či dokonce bulvár.
Rozhodující
je také délka jednotlivých článku. Čím je článek delší, respektive v samotné
gameplay větší, tím je pro čtenáře poutavější a tím více loajálních čtenářů
vláda získá. Důležitý je také co největší počet článků a co nejméně prázdného
místa v novinách. Z toho vyplývá, že je proto třeba najít určitý balanc mezi
získáním loajality čtenářů k vládě a zároveň adekvátním počtem článků pro
zvýšení počtu čtenářů.
Noviny
a celková hra tak hráčovi přibližuje nejen propagandu, ale podle možností volby
jednotlivých článků především cenzuru médií. V průběhu hry se mezi články
také objevují telegramy od rebelů, kteří postupně od žádosti o pomoc, až po
vyhrožování apelují na zařazení negativních článků vůči vládě do novin. Hra navzdory
tomuto faktu ovšem vždy končí tím, že jsme sesazeni z pozice editora a
rodina je vládou „eliminována“.
The
Republia Times patří do žánru strategie, k čemuž nahrává fakt, že se hráč
musí strategicky rozhodovat navzdory krátkým časovým možnostem. K výběru
článků má totiž hráč 12 hodin v samotné hře, což v reálu znamená
přibližně 1 minutu.
Hra
přebírá ovládací prvky z historických her, kde je zvykem velice jednoduché
uživatelské ovládání hry. The Republia Timeas je primárně ovládána myší. Články
hráč vybírá podle titulků na levé straně obrazovky a myší je potom posouvá do
samotných novin na pravé části obrazovky. Ovládání hry tak hráči připadá poměrně
dynamické, ale především velice reálné. Při samotném gameplay totiž používáme
stejné nástroje, jako užíváme při manipulaci s reálnými dokumenty
v PC.
Herní
mechanika je jasnou metaforou propagandy a již výše zmíněných prostředků jako
je např. vydírání. The Republia Times má totiž poměrně emotivní charakter a
reprezentuje kromě toho cenzuru v médiích jako je tomu v současné KLDR.
Jakožto protagonista hry se musíte rozhodovat mezi poměrně drastickými volbami.
Tento fakt hráče nutí uvažovat nad možnými důsledky jednotlivých rozhodnutí. Hra
je teoreticky rozdělená do několika levelů a záleží pouze na hráči a jeho
rozhodnutích, do jakého levelu se probojuje.
Zvláštností
je, že je ve hře zakomponovaná celkem milá hudba, která se střídavě stává
dramatičtější při uvedení verdiktu po každé novinové uzávěrce a posléze
opětovném zklidnění hudby s počátkem dalšího herního dne.
The
Republia Times je graficky velice jednoduchá. Hra není barevná, je pouze
černobílá, což ovšem napomáhá plnému soustředění se na obsah samotné hry a
navození dojmu „retro hry“. Je zde obsáhlá absence jakéhokoliv prostředí. Celá
hra má stejný vizuál v podobě výběru již zmíněných článků a samotných
novin, který se střídá s oznámením výsledků a zadáním dalšího úkolu.
Narativ
je do hry zařazen v podobě emergence. Najdeme zde klasické kombinace
pravidel v podobě zařazení článků do novin a zároveň vývoj příběhu si hráč
sám určuje svojí volbou. Je tedy možné „nechat popravit rodinu“ hned první den,
či vydržet až např. do 11. dne. Samotný avatar ve hře chybí, což pomáhá uvození
pocitu, že jsme reálnými tvůrci příběhu a hráč se tak více integruje do samotné
hry a jejího příběhu.
The
Republia Times přináší nový koncept hry, avšak do budoucna by bylo vhodné hru
updatovat. Jelikož je počin výsledkem dvoudenní práce, je hra málo vypracovaná nejen
z hlediska strategie samotné hry. Titulky článků jsou do hry
implementovány náhodně a lze ve hře vypozorovat tendenci nabídnout hráči v
jednom stejném levelu různé články a zároveň neustále nabízet stejné články
v různých levelech. Nabízené titulky článků jsou proto stále stejné a v
pokročilejších misích chybí inovativnost. Hráč tak při hře může velice rychle nabrat
zkušenost s volbou adekvátních článků pro splnění daných misí, což snižuje
atraktivitu jakési „znovuhratelnosti“ a zvyšuje pravděpodobnost hráčova automatického
výběru článků.
Podle
mého názoru je hra poučná, ale příliš jednostranná. Prakticky totiž nekončí
jinak, než prohrou. To může ovšem být zrcadlem takových skutečností
v podobných státních režimech v reálu.
Tvůrce
se tak pravděpodobně snaží hráče poučit o tom, jak je situace vždy
z nějakého pohledu nevýhodná. Samotný hráč má před sebou několik možností,
v tomto případě, nesvobodné volby, jelikož každé rozhodnutí, které učiní,
je nevratné a zásadní. Zajímavé je, že pokud přirovnáme tvrzení ve hře, že
rodina editora je za jistých okolností v pořádku, editor by si ve
skutečnosti tímto tvrzením nemohl být nikdy jist, jelikož každé rozhodnutí,
které učiní, vede vždy k prohře neboli eliminaci rodiny. Je proto nejasné,
zdali je teoreticky rodina v průběhu gameplay v podstatě v pořádku
a dobře opečovávaná, jak je mezi různými levely tvrzeno vládou, jelikož
protagonista hry se prakticky nikdy nedočká šťastného konce. Na
závěr zmíním, že herní počin je vytvořen v Actionsrcipt 3.
Platformy: Online
Rok vydání původní verze: 2013
Žánrové zařazení: Strategie
Designéři: Lucas Pope
Země výroby: Spojené státy americké
Žádné komentáře:
Okomentovat