Fake It to Make It - Novinářské kachny vydělávají na byt

Amanda Warner (2017) Fake It to Make It (Windows, Mac OS, Linux).

Není pochyb o tom, že fake news byly a jsou obrovským problémem. Jen v minulém roce sehrály velkou roli při volbách nového amerického prezidenta. Aféry typu Pizzagate, obzvláště pak překvapivé odhalení epicentra fake news v Makedonii, kde vytvářeli místní teenageři lživé obsahy pro weby podporující Donalda Trumpa – to byly podněty, jež vedly vývojářku Amandu Warner ke stvoření simulace Fake It to Make It.

Jedná se o indie hru pro jednoho hráče, která je zdarma a volně šiřitelná online. Tato volba je logická, vzhledem k celému poselství hry, kterým je zjednodušeně ukázat, jak fungují fake news. Hra se tedy řadí do žánru „serious games“, her, které mají za úkol kromě zábavy poskytnout také nějaké informace, vzdělávat. Jinak řečeno, Fake It to Make It je vzdělávací simulací („educational simulation“). Zároveň se dá také považovat za „job simulator“, simulaci nějakého povolání.

Ve hře hrajete za novináře, jehož cílem je vydělat si pomocí fake news peníze na svůj životní sen: můžete si zvolit hudební nástroje pro kapelu, finance na byt či oježděné auto. Tato volba ovlivňuje obtížnost hry, nejsnazší je tedy zvolit nejlevnější nástroje pro kapelu. S naplněním vašeho cíle vám bude pomáhat váš šéf či šéfová, kteří vás naučí, jak a proč fake news tolik vydělávají a jak stejného úspěchu můžete dosáhnout vy. Přitom se budete zaměřovat především na obyvatelstvo USA, jelikož zde se vydělává na online zobrazení článku více peněz než v jiných zemích. 

Začnete tím, že si vytvoříte webovou stránku, jíž dáte jméno (generátor jmen vám nabídne skvosty jako Hope Gazette, Partisan Press či Real Facts Periodical), logo, doménu a design, jako u každé normální web stránky. Jako první se naučíte kopírovat články, protože je to nejjednodušší. Poté je vypustíte do světa prostřednictvím vámi zvoleného a zakoupeného profilu osoby, která patří buď k jedné nebo druhé politické straně (hodí se při snaze o získání co nejvyššího počtu nasdílení článku a jeho zobrazení čtenáři, což vám sype peníze z reklamy) nebo nemá veřejný politický názor. Tyto osoby jsou členy nějakých skupin na sociálních sítích a vhodnou kombinací všech těchto aspektů se snažíte dosáhnout daného úkolu, který vám zrovna šéf zadá. Tyto úkoly zní jako: Získej alespoň 100 nasdílení u článku nebo Publikuj článek, který v lidech vzbudí strach. 

Ve chvíli, kdy se naučíte nacházet ty články, které hýbou nejdůležitějšími emocemi pro novinařinu, tedy strachem a vztekem, jste zralí na to, abyste mohli psát vlastní články, což je ovšem časově náročnější a tím pádem i dražší - váš kapitál do začátku je pouhých 50 USD. V případě, že se vám daří dobře, můžete své informační impérium rozšířit o další webovou stránku. Druhá stránka vás přivede blíže k vítězství, jelikož můžete přesouvat stejné články z jednoho webu na druhý, čehož si čtenáři ani nevšimnou. Vymyslíte-li dostatečně dramatický a seriózně tvářející se článek, nemusíte dokončit ani všechny úkoly („goals“), jelikož rázem vyděláte dost peněz na to, abyste hru dokončili.

Herní mechaniky a audiovizuální stránka

Ve hře hrajete sami za sebe. Ovládání je jednoduché, děj posouváte pouhým klikáním myši (Point and Click). Jednoduché je i audiovizuální zpracování hry. Buď se pohybujete přímo v rozhraní vaší web stránky, nebo vidíte na svou „kancelář“, která se skládá z PC stolu nebo na vás vyskakuje dialogické okno, pomocí něhož s vámi komunikuje šéf. Na horní liště se pak promítají statistiky – kolik peněz máte, kolik lidí sleduje vaši stránku, jaké je datum a kolik peněz z vašeho cíle už máte našetřeno. Míra svobody hráče je malá. To se ale dá čekat, jelikož nehrajete v otevřeném herním světě, nýbrž na jednoduchém ovládacím panelu a máte jeden jasný cíl, k němuž vede de facto jen jedna cesta (napsat dost výdělečných článků se zavádějícími informacemi).

Vše je kresleno velmi úsporně, takřka komiksovým stylem a ve světlých barvách. Dá se předpokládat, že jde o záměr, aby se hráč ve hře neztratil a měl příležitost pochopit to, co dělá. Hra se vizuální stránkou pokouší o realističnost, což se jí daří navzdory minimalismu, kterým oplývá. Žádné zbytečné detaily nehledejte.

Co se týče hudby, po celou dobu hraje klidná, monotónní znělka. Jejím stvořitelem je Robbie Dooley. Máte možnost ji vypnout, jiný zvuk si ale vybrat nemůžete. Ačkoliv hra není nikterak dlouhá, dá se v nejsnazším módu zahrát zhruba do hodiny, máte zde možnost uložit ji.

Procedurální rétorika – sdělení hry

Poselství hry není třeba nijak složitě hledat, Ostatně, autorka hry ho nabízí na začátku i na konci hry, a i když nemáte zájem si její sdělení přečíst, hra vás k němu tak či tak dovede. V povědomí lidí vešly fake news již dříve, teprve rok 2016 ovšem pomohl k všeobecnému rozšíření tohoto pojmu zásluhou prezidentských voleb v USA. Warner tuto skutečnost zmiňuje v rubrice „About“ přímo na stránkách hry. Není tedy těžké domyslet si, že strana oranžových a strana fialových ve skutečnosti představuje republikány (jejich barvou je červená) a demokraty (modrá).  

Zvolená hudba i výtvarné ztvárnění ve světlých barvách vám dodávají jako hráči-novináři pocit, že neděláte nic nezákonného, snad ani morálně pochybného.

Autorka hrou jednoduše a poněkud odlehčeně seznamuje hráče s principem fungování fake news a navádí ho tím ke kritickému myšlení, tedy že nesmíme hned věřit všemu, co vidíme, popřípadě slyšíme v médiích - především těch online, jelikož nikdy nevíme, kdo vytváří jejich obsah, zda je to obsah autentický či zkopírovaný a zda úmyslně necílí na naše emoce. Vytyčený cíl (vzdělávat hráče) podle mě Amanda Warner splnila úspěšně. 

Fake It To Make It – Analýza hry

Amanda Warner (2017). Fake It To Make It. (Windows, Mac Os, Linux).

Úvodem

Hru Fake It To Make It lze hrát jednoduše přímo v běžném webovém prohlížeči. Při uvítací obrazovce autoři hry tvrdí, že jde o hru, která má co dočinění se sociálním vlivem falešných zpráv, tedy tzv. fake news. Hra je optimalizovaná také pro mobilní telefony, ale je doporučeno hrát ji na větší obrazovce. Lze si také nastavit, jestli chce hráč hrát hru s hudebním doprovodem.

Herní mechanika

Při vytváření nové hry si můžete zvolit postavu, která vás bude zastupovat – na výběr jsou dva muži a dvě ženy, světlé i tmavší pleti, takže můžeme zpozorovat jakousi genderovou i rasovou vyváženost (tedy odpustíme-li hře fakt, že vynechala Asiaty). V dalším bodě si hráč zvolí své jméno nebo nick (přezdívku). Třetím bodem, který může hráč v úvodu ovlivnit, je cílová částka, které by chtěl ve hře dosáhnout. Na výběr je 200 dolarů určených pro vybavení hudební kapely, 400 dolarů jako záloha pro první byt nebo 1000 dolarů pro ojeté auto. To je vlastně způsob, jakým si hráč volí obtížnost hry. 

Jakmile hráč vyplní požadované údaje, může přejít do samotné hry. Až tehdy se dozvíme, o co ve hře skutečně jde. Cílem hry je vydělávat peníze vytvářením nových stránek a profitováním na reklamách, na které klikají ostatní uživatelé. Dále nám stránka oznamuje, že reklamy cílí na obyvatele Spojených států amerických, protože za americké uživatele se platí více než za uživatele z jiných zemí, při tom je hráč tak trochu naváděn, aby profitoval z amerických voleb. Dozvídáme se také, že není potřeba vytvářet pravdivé informace, protože jejich vyhledávání a ověřování může zabírat zbytečně moc času. „Fake news“ neboli falešné zprávy se šíří rychleji než ty skutečné, protože nejsou skutečností omezovány.

Poté se hra přesouvá na jednoduchý ovládací panel, kde si hráč sestavuje svou vlastní webovou stránku. Vybírá pro ni název, logo, zda chce vlastní doménu a hosting, jaké chce rozvržení a design a z čeho bude vydělávat peníze (zpočátku lze pouze z reklam). V horní části obrazovky běží čas, jeden den ve hře trvá přibližně 15 sekund. Dále má hráč úvodní kapitál pouhých 50 dolarů, podle kterých se rozhoduje, které možnosti zakoupí, aby jeho stránka vypadala více profesionálně a zároveň více důvěryhodněji.

První úkol splněn, dále hra nabádá, aby hráč přidal alespoň dva nové články, nejlépe zkopírované z jiných zdrojů. Tyto články jsou filtrované například podle toho, jaké vyvolávají drama či jak moc jsou důvěryhodné, při čemž ty dramatické mají větší dopad na potenciální uživatele – tím se rozumí, že budou na článek reagovat komentáře, dávat To se mi líbí či sdílet článek dál. 

Hra dodává v postranní liště vždy malé „goals“ (cíle, kterých má hráč dosáhnout. Jsou jimi například vytvořit článek, který má alespoň 100 sdílení nebo vytvořit článek, který vydělá alespoň 10 dolarů. Celkově je hráč nabádaný k tomu, aby vydělával peníze, vyvolával v lidech emoce, aby reagovali na sdílené příspěvky, aniž by se staral o to, zda jsou informace na jeho webu reálné.

 Důležitou roli ve hře hrají skupiny uživatelů, na které jsou články zaměřeny. Jsou jimi fialoví a oranžoví, kteří jsou v nějakém rozporu, a neutrální. Na základě informací o uživatelích musí hráč přizpůsobovat své články publiku tak, aby měli co nejvíc reakcí v co nejkratším čase. Mezi další úkoly ve hře pak patří například to, aby vydané články způsobovaly uživatelům specifické emoce jako radost, znechucení nebo strach. 

K manipulaci s článků slouží také odkupování uživatelů na sociální síti, kteří se liší počtem přátel, politickými názory (oranžová či fialová zaměřenost) a jejich cena, případně ještě také na jaké sociální skupiny mají vliv a kam mohou články sdílet. Postupem času, poté co hráč splní základní zadané úkoly, se otevírají další možnosti, jak přizpůsobit obsah webové stránky a více vydělávat.

Sdělení

Hra se snaží jednoduchou hratelností sdělit hráči informace o problematice falešných zpráv a o tom, jak se tyto zprávy tvoří. Hra může působit jako návod na manipulaci s publikem. Celkově ale umožňuje nahlédnout na způsoby, jakými se dnes snaží vydělávat některá alternativní média a svým přímočarým stylem dokáže poučit i ty, kteří se touto problematikou dříve vůbec nezabývali. 

Přínos je tedy hlavně v edukativním rázu, poukázat na praktiky, které se běžně dějí ve zpravodajských médiích, a může také donutit hráče k pozdějšímu zamyšlení nad tím, zda jsou sdílené zprávy, které běžně vídá například na sociálních sítích, důvěryhodné či nikoliv. Proces, jakým se tvoří fake news je tu jasně zřejmý a zároveň poněkud znepokojivý, čímž hra pravděpodobně splnila svou funkci.

Hráči, které téma zaujme, se mohou o problematice falešných zpráv dozvědět informace přímo ze samotné webové stránky, aniž by museli hru hrát. Stránka nabízí typy, jakým způsobem lze informace ověřovat a nabádá k tomu, aby se ten, kdo nějaké zprávy sdílí, vždy zamýšlel nad jejich obsahem a důvěryhodností. 

Dozvídáme se také o tom, že hra je inspirovaná skutečnými událostmi. Makedonští teenageři na falešných zprávách vydělávali během prezidentských voleb v roce 2016. 

Hru vytvořila vývojářka a herní designérka Amanda Warner. Hudbu ke hře složil Robbie Dooley. Sama autorka nabádá k šíření této hry mezi co největší počet lidí, aby rozšířila její poselství. V sekci otázek a odpovědí publikovala graf, který znázorňuje způsob, jakým se fake news tvoří a chce jím apelovat, aby se lidé těchto zpráv vyvarovali.