Half-Life

Valve Software (1998), Half-Life (MS Windows)

Příběh 

Half-Life je populární akční sci-fi FPS hra od společnosti Valve Corporation (USA), která byla vydána v roce 1998. Ve hře se dostanete do role geniálního vědce Gordona Freemana, absolventa MIT, kterého již od dětství fascinuje kvantová fyzika a pracuje pro výzkumné centrum Black Mesa. V tomto výzkumném centru provádějí experiment s mimozemským materiálem z planety Xen, který selže a způsobí tak velký třesk. Po této události Gordon nachází na zemi páčidlo, se kterým se vydává na cestu vstříc nástrahám laboratoře, základny CIA a ke konci i mimozemské dimenze. 

Přínos

Tato hra vyvolala v herním průmyslu velký ohlas. Oproti obyčejným 3D hrám jako je Quake či Doom, nabízela propracovaný příběh, skvělou hratelnost a kvalitní zpracování. Hra byla postavena na enginu GoldSource, který vychází z Quake 2 Enginu od společnosti iD Software. Ten v té době představoval to nejlepší jak po stránce hratelnosti, tak i vizuálu. Grafika tak byla naprostou špičkou na trhu, a i v dnešní době se díky komunitě pyšní veliké popularitě.

Prodeje, ocenění 

Tvůrci hry zprvu počítali celosvětově pouze se 180 tisíci prodanými kopiemi, ovšem již na konci roku 1998 prodali přes 210 tisíc, a to pouze ve spojených státech. Díky tomu získali jen z tohoto trhu přibližně 8,6 milionu dolarů. V roce 2008 Valve oznámilo, že bylo prodáno celkově přes 9,3 milionů kopií.

Na herním veletrhu E3 v roce 1998 byla herními kritiky oceněna jako nejlepší hra v kategoriích „Best PC Game“ a „Best Action Game“. Celkově ji ocenilo více než 50 herních magazínů jako „Game of the Year“. Zařadila se tak po boku legendárních her jako je Civilization, Mortal Kombat, Doom, Quake, Tomb Rider, Resident Evil a další. 

Ostatní informace

Half-Life je součástí stejnojmenné série, která čítá dva herní tituly se spoustou rozšiřujících balíčků. Autorem původního scénáře je Marc Laidlaw a o audio-vizuální stránku se postaral Kelly Bailey. Původně hra vyšla pouze na platformu MS Windows, ovšem v roce 2001 byla společností Gearbox Software naportována i na PlayStation 2. V roce 2013 byla hra společností Valve upravena a opětovně vydána na platformě macOS a Linux. Hra je nyní dostupná skrze herní knihovnu a obchod Steam.

Název: Half-Life

Vývojáři: Valve Software, Gamebox Software (Playstation 2)

Platformy: MS Windows, macOS, Linux, Playstation 2

Vydavatelé: Sierra Studios, Valve Corporation (Steam)

Původní rok vydání: 1998

Žánr: akční sci-fi FPS

Autoři: Marc Laidlaw (scénář), Kelly Bailey (design)

Série: Half-Life

Země výroby: USA

Wolfenstein 3D - ulovte si svého Hitlera

Id Software (1992). Wolfenstein 3D (MS-DOS)

Nádech, výdech. Dveře se otevřou. Rozpoutává se peklo. Z místnosti vybíhají němečtí ovčáci. Z pistolí vojáků létají bez ustání kulky. Důstojníci SS v modrých uniformách pálí kulomety. A najednou ticho. Z hlavního hrdiny Williama „B. J.“ Blazkowicze se sice řine krev proudem, ale to spraví trocha kvalitního psího žrádla. Hlavně že přežil.

Hra Wolfenstein 3D (1992) nebyla první first-person střílečkou v historii. Rozhodně se však stala přelomovou. Na začátku devadesátých let svou obrovskou popularitou odstartovala obrovský rozvoj 3D stříleček z pohledu první osoby. Následovaly ji dnes už legendární tituly jako Doom (1993), Quake (1996) nebo Counter-Strike (1999).

Příběh hry se odehrává během druhé světové války, kdy je hlavní hrdina, spojenecký špión William Blazkowicz alias B. J., vězněn v hradě Wolfenstein, odkud se v průběhu první epizody hry, rozdělené do deseti úrovní, snaží dostat. K tomu má zpočátku pouze nůž, později pak pistol, kulomet nebo gatling. V dalších dvou epizodách rozdělených opět do deseti levelů se pokouší zabránit nacistickým plánům a nakonec i zabít vůdce Adolfa Hitlera. Mezitím odstraňuje jednoho vojáka za druhým, obnovuje zdraví výživným jídlem i psím žrádlem, sbírá poklady, kterými získává body navíc, a hlavně hledá výtah do další úrovně.

Wolfenstein 3D oživil v rámci herního průmyslu shareware licenci, první epizoda byla pro hráče zdarma, další dvě si bylo nutné dokoupit, nakonec vyšlo ještě rozšíření The Nocturnal Missions s třemi epizodami navíc. Kvůli užití nacistických symbolů včetně hymny NSDAP Horst-Wessel-Lied byla hra zakázána v Německu.

Platformy: Acorn 32-bit, Browser, DOS, Game Boy Advance, iPad, iPhone,Macintosh, PC-98, PlayStation 3, Windows, Xbox 360

Rok vydání: 1992

Série: Wolfenstein

Žánr: akční, střílečka

Hlavní designér: John Romero, Tom Hall

Země výroby: USA

Josef Mačí

Super Contra - Sci-fi Rambo, co rád skáče salta

Konami (1990). Super Contra (NES)

Vesmírní mariňáci to mají těžké. Mimozemšťany, které v různých příbězích potkávají, zpravidla nebývají přátelští, a nejinak je tomu ani v sérii Contra. Super Contra (jméno japonské verze, ve světě hra vycházela pod názvem Super C) je pokračováním hry Contra, kterou studio Konami vydalo v roce 1987. Dva ostřílení vojáci Bill a Lance čelí v roce 2634 ještě většímu nebezpečí než v prvním díle. Tentokrát mimozemšťané obsadili jejich vlastní základnu v USA a posedli většinu vojáků, kteří nyní vidí dvojici hlavních nepřítelů jako své cíle. Jedinou nadějí je prostřílet se celou (bývalou) vlastní armádou a zastavit hrozící invazi mimozemšťanů.

Hra střídá podle levelu dva typy herního stylu. V některých úrovních je to klasická plošinovka, na kterou se díváte z boku, skáčete a střílíte. V jiných ale na hlavního hrdinu (či hrdiny, pokud hrajete ve dvou) nahlížíte z ptačího pohledu a element skákání tak mizí. O to víc ale přibývá střílení. Na výběr máte hned z několika zbraní, které jsou náhodně rozmístěné po levelu ve formě létajících balonů, které je nutné sestřelit ze vzduchu. 

Super Contra je poměrně hodně nemilosrdná hra. Pokud třikrát zemřete, opakujete celý level, a je úplně jedno, jestli vás třikrát dostali hned na první obrazovce, nebo vás dorazil závěrečný boss. Jedná se na dnešní poměry o pekelně těžkou akční hru a mnohdy budete mít chuť házet ovladačem, protože ten panáček nahoře vás kropil jak zběsilý, ten před vámi na vás sypal granáty a ještě vám dva pěšáci vběhli do zad. A to přece není fér. Ale budete mít chuť to zkoušet znovu a znovu.


Hru si můžete (s velice pevnými nervy) zahrát zde. 

Platformy: NES, Commodore Amiga, PlayChoice-10, PC

Rok Vydání: 1990

Série: Contra

Žánr: Akční

Designér: Shigeharu Umezaki

Země výroby: Japonsko

Duck Tales (The Quest for Gold): I ty chceš být nejbohatší kačer na světě

Walt Disney Computer Software, Inc. (1990). Disney’s Duck Tales: The Quest for Gold. (DOS).

Jestli jste jako malí seděli v 8:05 o víkendu před televizí a se zatajeným dechem očekávali do čeho se zase strýček Skrblík namočí a kde se vyloupne Magika von Čáry nebo co plácne Rampa McKvák, tak budete tuhle hru milovat! 

Všechno začíná tím, že za Skrblíkem do kanceláře přijde Hamoun Držgrešle a vyzve ho na souboj o nejbohatšího kačera na světě, jehož výherce se objeví na titulní straně časopisu 'Dime'. Dobrodružství začíná a vy máte 30 dnů na to, abyste získali víc zlata než Hamoun. Zlato a poklady získáváte tak, cestujete po světě. Na mapě si vyberete kam chcete jet, musíte tam s Rampou doletět (což mimochodem není vůbec sranda) a v dané lokalitě pak musíte plnit nejrůznější úkoly. Pokud se vám náhodou doletět nepodaří, tak to nevadí, dostanete se tam stejně, ale oprava letadla trvá dva dny, takže přijdete o drahocenný čas a riskujete, že vám Hamoun mezitím vyfoukne poklad jinde. 

Hra je super hlavně v tom, že není ani trochu jednotvárná. Úkoly se mění podle toho, kde jste, jednou lezete po skalách, podruhé se snažíte utéct mumii v jeskyni, houpete se na liánách v džungli nebo hrajete za Kačku a fotíte divokou zvěř v lese. Na většinu úkolů máte tři pokusy, což vychází také z toho, že většinou hrajete za Kulíka, Bubíka a Dulíka.

Pokud si chcete na chvíli odpočinout od cestování, tak se můžete vrátit do kanceláře a třeba si zaplavat ve Skrblíkově safu a nebo investovat peníze do akcií na burze. S kačeří partou se prostě nudit nebudete.

Platformy: Amiga, Apple II, Atari ST, Commodore 64, DOS, Windows, Mac OS 8

Rok vydání původní verze: 1990

Žánrové zařazení: akční, plošinovka

Designéři: David Mullich, R. Scott Morrison, Denise Wallner, Bill Zielinski, Frank Schwartz

Země výroby: USA

Takeshi no Chōsenjō: Vítejte v Takešiho hradu, tak trochu…

Taito Corporation (1986). Takeshi no Chōsenjō/Takeshi's Challenge (NES).
Filip Rybín

V Japonsku nemusíte pro nějakou tu bizarnost chodit vůbec daleko. Ať už se jedná o typická chapadla, typické obdařené školačky, nebo jejich typickou kombinaci. Jedna taková podivnost se dostala i k nám a to už poměrně dávno, přičemž se setkala s velkým úspěchem – Takešiho hrad. Bájný Takeši je ale známý v Japonsku i mimo něj i jako komik, herec, scénárista, režisér… a také si střihl i jednu hru.

Obecně to bývá s licencováním her a známých tváří diplomaticky řečeno mírně problematické. Strategie zvaná media mix nebo transmedia se všude ve světě objevuje s menší či větší úspěšností ve spojitostmi s počítačovými hrami už od jejich úplného (masového) počátku. Minimálně na západě se však potýká v posledních letech s problémem samotné kvality her. Je pěkné prohánět se po ledových pláních jako mamut Manny, po laboratořích či ulicích jako jeden z mimoňů či se vcítit do kůže zlobra Shreka, herně to však za moc nestojí. Výjimky samozřejmě existují a dávají pak hráčům možnost prožívat jejich oblíbené světy i mimo obrazovky počítače či televize. Když tedy před třiceti lety dostal Takeši Kitano možnost uvést na trh svou vlastní hru, dalo se předpokládat, že výsledek buď bude z dnešního hlediska očekávatelně špatný, nebo překvapivě dobrý. A výsledek byl… někde mezi.

Hlavní designér nepropůjčil hře samotné jen jméno a tvář, zároveň do ní vložil i část specifického smyslu pro humor a podivně-zábavně podívanou, nám dobře známou z Takešiho hradu. Hlavní premisa je jednoduchá – jste úředník, máte rodinu, malý plat a žijete v maloměstě. Co když se k vám ale dostane mapa pokladu kdesi na vzdáleném ostrově?

Cesta k cíli (tedy pokladu) je ale dlážděná mnoha bizarními situacemi. Hráč se pohybuje po městě a má možnost vstupovat do jednotlivých budov, interagovat s důležitými osobami a předměty pomocí nabídky akcí a rozdávat pěsti (doslova) doleva doprava. K postupu hrou je nutné provést určité věci v určitém pořadí a posuďte sami, jedná se občas o pořádný oříšek pro psychicky zdravého hráče:

Je třeba nezabít staříka na obrazovce pro zadání kódu pro přístup do určité úrovně hry (hra ale úrovně nemá, takže žádná možnost na uložení postupu neexistuje), dát výpověď v práci, nenechat se zabít na ulici členy Yakuzy, opít se v baru do němoty, probudit se doma a navrhnout své ženě rozvod, platit alimenty, nenechat se zabít na ulici členy Yakuzy, během prohry na japonské verzi herního automatu zakřičet do mikrofonu na druhém ovladači konzole (ano, to přeci dává smysl, ne?), nenechat se zabít členy Yakuzy, naučit se hrát na hudební nástroj podobný kytaře (nutno dodat, že pouze ve hře), v karaoke baru zapět píseň (opět mikrofon), dostat mapu k pokladu, nechat ji uschnout na slunci (hodinu nesahat na ovladač), nenechat se zabít členy Yakuzy, naučit se létat na kluzáku, během plachtění na tajemný ostrov (v Jižní Americe) se nenechat zabít vražedným hejnem ptáků, na ostrově najít jeskyni, nenechat se zabít v jeskyni, objevit poklad. Prosté a logické.

Nutno ještě jednou zmínit, že ve hře neexistuje možnost uložení postupu, zároveň si hráč svůj velmi omezený počet životů může doplnit pouze jednou a to až v pokročilé části hry. Satisfakcí za vaše věhlasné hráčské schopnosti je pak obrazovka níže.

Takeši Kitano tak přišel se hrou, která plně zapadá do linie jeho produktů jakožto komika a tvůrce. Je to velmi zábavná podívaná plná velmi podivných událostí, nicméně jen pro diváky nebohého hráče.

Platformy: NES, Wii, Nintendo 3DS, Wii U
Rok vydání: 1986
Žánr: akční, adventura
Hlavní designer: Takeshi Kitano
Země výroby: Japonsko

Mega Man 2: první superhrdina?

Capcom Co., Ltd. (1989). Mega Man 2. (NES).

V červnu roku 1989 uvedla japonská vývojářská a vydavatelská společnost Capcom pokračování legendy z roku 1987 pro platformu NES. Až neuvěřitelně jednoduché grafické zpracování a chytlavý audiodoprovod se spolu s anime postavičkou robotího chlapce Mega Mana rychle staly kultovními prvky herní komunity. Časopis Electronic Gaming Monthly ho na konci roku 1989 dokonce označil za nejlepší pokračování již vydaného herního titulu.

V pokračování hry Mega Man figuruje osmička robotů (Metal Man, Air Man, Bubble Man, Quick Man, Crash Man, Flash Man, Heat Man a Wood Man) vytvořených úskočným dr. Wilym, kteří mají za úkol ovládnout svět. Hlavní hrdina Mega Man, robot, kterého již dříve sestavil dr. Light, má tyto roboty porazit. Pokaždé, když Mega Man některého z robotů zničí, získá jeho zvláštní síly, které následně může použít proti zbývajícím robotům - každý nepřítel má svoji “Achillovu patu” a je zranitelnější vůči určitému typu zbraně. Na rozdíl od prvního dílu tvůrci do hry Mega Man 2 nezahrnuli původní bodovací systém.

Hra má osm úrovní a v každé z nich se Mega Man ocitne tváří v tvář jednomu zlému robotovi a jeho nástrahám. Setkání s robotem dochází vždy na konci úrovně, jedná se tedy o klasický koncept bossů, známý např. z her Mario Bros. Úrovně je možné absolvovat v libovolném pořadí, ovšem vzhledem ke schopnosti Mega Mana získávat síly poražených robotů a náchylností robotů k určitým typům zbraní je vhodné postupovat systematicky.

Zajímavou perličkou o hře je fakt, že na vývoji každého z osmičky nepřátelských robotů se podílel jiný designér, proto je v závěrečných titulcích na konci hry uvedeno kromě čtveřice designérů původního Mega Mana i osm dalších designérů, celkem zde tedy figuruje dvanáct jmen.

Kromě původní verze pro operační systém NES se Mega Man 2 dočkal přepracování i pro platformy Playstation (1999), DoJa (2008), Wii (2008), Nintendo 3DS (2012) a Wii U (2013). Od března 2009 si hru mohou zahrát i majitelé smartphonů iPhone. Díky obrovskému úspěchu hry se postavička Mega Mana dočkala mnoha dalších pokračování a přepracování.

Platformy: DoJa, iPhone, NES, Nintendo 3DS, PlayStation, Wii, Wii U

Rok vydání původní verze: 1989

Žánrové zařazení: akční, side-scrolling

Designéři: Masanori Sato, Youji Kanazawa, Takashi Tanaka, Hirofumi Mizoguchi, Akira Yoshida, Tomoo Yamaguchi, Toshiyuki Kataoka, Masakatsu Ichikawa, Yasuaki Kishimoto, Keiji Inafune, Naoya Tomita, Akira Kitamura

Země výroby: Japonsko

Rampart - střílečka, či tetris?

Atari Games Corporation. (1990). Rampart. (Arcade).

Opravit pevnost, umístit kanóny, pal! Opakuj stále dokola, dokud všechny nezničíš. Na omylu je ten, který se domnívá, že hra snadno omrzí.



Herní plocha Rampart se skládá ze zelené pláně rozdělené na 2 - 3 sektory v závislosti na počtu hráčů. V každém sektoru tedy najdeme 4 - 6 pevností, nebo základen, kolem nichž lze stavět zdi a tím je zabírat. Hráč tyto pevnosti kontroluje a brání je tím, že střídavě střílí na ostatní hráče (či útočící lodě, pokud hraje v single-player), a opravuje jakékoliv škody jemu způsobené v časovém limitu. Cílem je zabrat co největší území a zůstat na mapě jako poslední přeživší.

Stav a opravuj! Hradby pevnosti jsou tvořené z malých bloků generovaných v náhodných tvarech, které známe z kultovního Tetris. Náhoda (či snad karma) zároveň určila, že se budou generovat všechny kostičky, jen ne ty, které se nám zrovna hodí. Nicméně podaří-li se nám pomocí tohoto dělnického pekla včas neprodyšně uzavřít nějaké území i s pevností, máme již napůl vyhráno. Toto území nyní můžeme považovat za své a po celý čas hraní se snažíme ho rozšiřovat a hlavně udržet.



Umístit kanóny! Jakmile se podaří získat uzavřené území (oblast se vybarví příslušnou barvou hráče), můžeme rozmístit děla. Po úspěšném opravení pevností jich může hráč získat pár navíc, což se určitě hodí. Celkový počet děl závisí na počtu zabraných pevností. Pokud hráč během hry nějaké pevnosti ztratí, počet přidělených kanónů se sníží.

Pal! Tady začíná masakr, snažíme se zbořit co nejvíc zdí všech protihráčů. Taktika se různí, já osobně doporučuju nezbořit zeď celou, spíš v ní dělat střídavě malé a velké díry. Ty se zacelují obzvlášť špatně, zvlášť když hra vašemu protihráči přidělí naprosto nemožnou Tetris kostičku.

Na hře se dá vyřádit především strategicky. Je lepší stavět blíž nepříteli, mít lepší mušku a dát v hazard vlastní bezpečnost? Je výhodnější zabrat novou pevnost, nebo opravit starou? Stojí tato děla za záchranu, nebo radši jít na jistotu?

Hra Rampart rozhodně ovlivnila "věžovky" o dobrých deset let později. Herní podobnosti zahrnují obranu území, budování obranných struktur a provádění oprav mezi jednotlivými vlnami útoků.

Platformy: Amiga, Arcade, Atari ST, Commodore 64, DOS, Game Boy, Game Boy Color, Genesis, Lynx, NES, SEGA Master System, SNES
Rok vydání: 1990
Žánr: akční, strategie, puzzle
Hlavní designér: John Salwitz
Země výroby: USA

wipE'out"

Psygnosis (1995). wipE'out". (Windows).

Wipeout je 3D závodní hra odehrávající se v roce 2052. V této době se nezávodí tradičními auty, jde o vozidla s antigravitačním pohonem, pohybující se několik set kilometrů v hodině na šesti tratích po celém světě (skrytá, poslední trať je na Marsu). Netradičním prvkem hratelnosti jsou air-brakes (vzduchové brzdy), kterými si zkušený hráč může zjednodušovat průjezd zatáčkami - levá a pravá brzda mají přiřazenou vlastní klávesu. Celý futuristický zážitek je umocněný power-upy, mezi které patří zrychlení, rakety, štít nebo miny. Navíc jako jedna z prvních her obsahuje licencovanou taneční hudbu, která je ovlivňována prostředím - v tunelu se ozývá ozvěna. Prodej doprovázelo i soundtrack CD s dalšími skladbami nebo oficiální trička, dnes jde o velmi vzácné artefakty. Série Wipeout pokračovala i na last-gen konzolích, posledními vydanými díly jsou Wipeout HD (PS3) a Wipeout 2048 (PS Vita), studio Psygnosis (neboli Studio Liverpool) však bylo roku 2012 zrušeno a plánovaný nový díl série tak nejspíš nikdy neuvidí světlo světa. 

Platformy: PlayStation, MS-DOS, Windows, Sega Saturn, PlayStation Network
Rok vydání: 1995
Série: Wipeout
Žánr: Akční, závodní
Země výroby: Velká Británie

Montezuma's Revenge

Parker Brothers (1984). Montezuma's Revenge (Atari 5200).

Hru Montezuma's Revenge vytvořil v roce 1983 teprve šestnáctiletý Robert Jaeger, od kterého práva odkoupila firma Parker Brothers a po malých úpravách (změna hlavního hrdiny, vynechání úvodního intra a závěřečné postavy Montezumy atd.) vydala v roce 1984. Název znamená i střevní potíže, které Evropané po příjezdu do Mexika zažívají, samotná "pomsta" však spočívá v ukrytí aztéckého pokladu do katakomb pyramidy. Hra se skládá ze 100 obrazovek, doplněných různě barevnými klíči, které musí hrdina Panama Joe získat, a nástrahami nebo hýbajícími se plošinami, které musí překonat (Joe nemá téměř žádné bojové schopnosti), aby se k bohatství dostal.

V roce 1998 vydala Parker Brothers pokračování Montezuma's Return a v roce 2004 vytvořil polský fanoušek Bartosz Duzy remake pro Windows, následovaný v roce 2006 2,5D předělávkou od Bad Mouse Digital Art. Před dvěma lety přišla Jaegerova společnost Normal Distribution s verzí pro iOS, v níž si hráč může zvolit novou, nebo "retro" grafiku.

Platformy:  Apple II, Atari 2600, Atari 5200, Atari 8-bit, ColecoVision, Commodore 64, PC Booter, SEGA Master System, ZX Spectrum
Rok vydání: 1984
Žánr: plošinovka
Hlavní designér: Robert Jaeger
Země výroby: USA

Asteroids

Atari, Inc. (1981). Asteroids. (Atari 2600).

Asteroids je akční hra z roku 1981 vycházející z o dva roky starší stejnojmenné hry určené pro arkádové automaty. Ta se stala ve své době velkým hitem (a nejúspěšnější arkádovou hrou od Atari vůbec), proto není divu, že ji společnost upravila pro herní konzoli. Oproti předloze se hře také dostalo vylepšení v podobě barevné grafiky.

Příběh popsaný v manuálu ke hře nás přivádí na obvyklou vesmírnou plavbu Cosmic Space Patrol. Jenže tentokrát nepůjde o žádnou rutinní hlídku. Vesmírná loď se ocitá přímo uprostřed roje asteroidů a posádce nezbývá, než bojovat o holé přežití.

Hráč, který vidí celou situaci z pohledu třetí osoby, řídí vesmírnou loď trojúhelníkového tvaru, kterou se může pohybovat vpřed, otáčet doprava i doleva a také střílet na asteroidy. Ty se každým zásahem rozpadají na stále menší části, až nakonec zmizí docela. Kolize s jakýmkoli asteroidem je pro vesmírnou loď zničující a ubírá hráči jeden život, stejně jako srážka s nepřátelskými létajícími talíři, které navíc opětují palbu. Bodování hry je odstupňované od 20 bodů za největší asteroid až po 1000 bodů za malý létající talíř.

Jakmile se hráči podaří vypořádat s první vlnou asteroidů, objeví se nová várka. Jak dlouho vydrží odolávat nepřátelským atakům?

Platformy: Atari 2600, Atari 7800, Atari 8-bit, Game Boy
Rok vydání původní verze: 1979
Žánrové zařazení: Akční (multi-directional shooter)
Designéři: Ed Logg a Dominic Walsh
Země výroby: USA

Alcatraz - cesta do vězení a zase zpátky

221B Software Developments (1992). Alcatraz (Amiga)

Hra je ideovým nástupcem titulu Hostages (Hostage: Rescue Mission ve Spojených státech) z roku 1988 od stejného vydavatele Infogrames, pracovní název Hostages II byl však nakonec změněn na Alcatraz. Cílem hráče je dostat se na druhou stranu titulního ostrova, jenž byl ovládnut drogovým kartelem v čele se záporákem Miguelem Tardiezem. V průběhu této cesty omezené časovým limitem musí hráč zneškodňovat protivníky (nebo se jim alespoň vyhnout) a nakonec zadržet zmíněného šéfa celého gangu. Převážná část hry se odehrává z perspektivy ze strany (jako např. Prince of Persia), jsou zde však také kratší pasáže z pohledu první osoby (jako např. Doom). Hru lze hrát ve dvou hráčích (obrazovka dokonce zůstává rozdělená na dvě části, i když hraje jen jeden hráč) a jejím významným prvkem je využití tzv. stealth žánru, tj. skrývání se před protivníkem a vyhýbání se přímému střetu.

Platformy: Amiga, Atari ST, MS-DOS
Rok vydání: 1992
Žánr: Akční (Shoot 'em up), Stealth
Země výroby: Francie

Výrobce: Namco Limited (1992). Pac-Man. PC-98 

Pac-Man - nesmrtelná klasika

Tato úspěšná arkádová hra, která se přesunula i do našich počítačů, má za svého hrdinu legendárního žlutého panáčka - Pac-Mana.

Během své cesty po herním poli sbírá Pac-Man jednotlivé body, které jsou vyobrazeny pomocí teček. Bonusové body může hráč získat, pokud pomocí Pac-Mana sebere nějaký kus ovoce, který se ve hře náhodně objevuje. Aby cesta nebyla tak jednoduchá a hra byla zábavnější, pronásledují Pac-Mana duchové. Těm je potřeba se vyhnout.

                                                       Zdroj: MobyGames.com

Tato celosvětově uznávaná hra inspirovala společnost Google k tematickému vytvoření jednoho z jejich doodles (logo Googlu, které je graficky stylizováno do významných událostí). V době, kdy hra slavila 30 let od svého vzniku, vytvořil Google speciální akci. Hráč si může zahrát zcela původní, autentickou verzi Pac-Mana (pouze herní pole je přizpůsobeno logu Googlu). Dnes Google umožňuje hrát tuto verzi přes následující odkaz: https://www.google.com/doodles/30th-anniversary-of-pac-man.

                                                             Zdroj: vlastní

Výhodou hry je její jednoduché ovládání (pohyb se provádí pomocí šipek na klávesnici).

Další platformy: PC-98, Android, Atari 2600, Apple II, Atari 5200, Atari 8-bit, BlackBerry, Commodore 64, Game Boy, Game Boy Advance, Game Gear, Intellivision, iPhone, MSX, Neo Geo Pocket Color, NES, Nintendo 3DS, PC-88, PC Booter, TI-99/4A, VIC-20, Wii, Windows Phone, Xbox 360, ZX Spectrum

Původní verze: 1981

Žánrové zařazení: akční

Země výroby: Japonsko

Autorka anotace: Adéla Hořínková

Earthworm Jim: Nesympatický červ z Ameriky, co uspěl

(http://store.steampowered.com)

Jim je dost obyčejný červ. Do té doby, než mu do klína spadne super hi-tech oblek, díky kterému může operovat jako člověk, a získat tak Princeznu What's-Her-Name ze zajetí zlé Královny Slug-For-A-Butt.

Earthworm Jim byla první akční plošinovka americké produkce, která uspěla. Snažili se Accolade s Bubsy i Tradewest and Rare s Battletoads. Teprve psychicky narušený červ se zálibou v absurdním černém humoru jako akční plošinová hopsačka fungoval. Z části díky ujetému smyslu pro legraci, z části díky grafickému zpracování. Roli sehrála také gameplay, která převyšovala konkurenci.

Earthworm Jim se dostal na všechny tehdejší platformy (Gnesis, Super Nintendo apod.) a v následujícím roce vyšlo pokračování. Těsně před koncem milénia se Jim se připomněl ve 3D kabátu, ale byl podobně jako všechna trojrozměrná pokračování zaběhlých her té doby, už Jim neměl dostatečný drive pro oslovení širšího publika. V roce 2006 se začaly šířit zvěsti o rebornu značky, ale pod vlivem nejisté budoucnosti firmy Atari, která je majitelem práv, byly spekulace rychle rozehnány. 

Platformy: Windows 95, GBA, SNES, Sega Mega Drive, DOS

Rok vydání: 1994

Žánr: akční, plošinová, platform game ("hopsačka"), Kill 'Em All

Designéři: David Perry, Doug TenNapel

Vydavatel: Sega of America (USA), Virgin Interactive (EU)

Země výroby: USA

Systémové požadavky

OS: Windows

Processor: Pentium 133 with 3D card. Pentium 166 without hardware acceleration.

Memory: 8 MB

Graphics: 256-color SVGA video graphic card

Cannon Fodder - Válka ještě nikdy nebyla tak zábavná.

Sensible Software (1993), Cannon Fodder (MS-DOS)

Cannon Fodder je válečná akční hra se strategickými prvky vydaná v roce 1993 pro počítač Amiga (následně byla konvertována na další platformy, např. MS-DOS či Atari). Později byl vydán ještě druhý a třetí díl. Termín cannon fodder, podle kterého hra dostala název, se používá v situacích, kdy je voják či vojáci donuceni bojovat proti přesile za skoro beznadějné situace, aby dosáhli strategického cíle. A přesně to nás ve hře čeká. Hráč ovládá skupinku až šesti vojáků vybavených samopaly a granáty a v 72 misích plní různé úkoly.

Mise se odehrávají v různých prostředích jako je džungle, poušť, sněhové pláně a většinou staví hráči do cesty spoustu překážek (jako například řeky či pohyblivé písky, které hráče zpomalují a zabraňují mu střílet). To spolu s nepřátelskou výraznou přesilou dělá hru poměrně náročnou a nutí hráče k plánování dopředu a strategickému myšlení.

Hráčem ovládání vojáci nebudou v průběhu hry odkázáni pouze na své nohy, ale dostanou do vínku pomoc v podobě různých dopravních prostředků a bojových vozidel, jako například jeepy, helikoptéry, tanky či speciální vozidla jako ozbrojené sněžné skútry (nutno podotknout, že tato vozidla využívá i nepřítel).

Hra je plná černého humoru, který autorům sloužil k předání protiválečného poselství. Hra byla velmi úspěšná, s hodnocením často přes 90% a dokonce byla označena hrou roku měsíčníkem Amiga Action. Zajímavé je také to, že hra byla v Německu zakázána pro extrémní násilí.

Platformy: Amiga, Amiga CD32, Atari ST, MS - DOS, Acorn Archimedes, 3DO, Atari Jaguar, Sega Mega Drive/Genesis, SNES, Game Boy Color

Rok vydání: 1993

Žánr: Akční

Hlavní designér: Jon Hare

Země výroby: Sojené králoství

Commander Keen 4 aneb osud galaxie závisí na osmiletém pozemšťanovi

id Software (1991). Commander Keen 4: Secret of the Oracle. (MS – DOS)

Pravděpodobně nejoblíbenější díl série o prckovi s vesmírnou lodí, vlastním jménem Billy Blaze, který pro záchrané akce přijal za své bratrovu ragbyovou helmu a poněkud nabubřelý pseudonym 'velitel Keen'.

Malý Billy omylem zachytí na svém po domácku vyrobeném rádiu vysílání o plánu zlotřilých Shikadi zničit mléčnou dráhu. Nastartuje raketoplán a vydává se pro radu k Orákulu, ale přichází pozdě. Osm mudrců bylo mezitím uneseno a našemu hrdinovi nezbývá nic jiného než je všechny postupně vyrvat ze spárů mimozemské rasy...

Čtvrtý díl znamenal pro celou sérii značný posun a také ustálení na jejích charakteristických znacích. V první řadě je to iluzorní 3D efekt prostředí, jeho postupné odvíjení - side-scroller (tzn. že člověk nemusel dojít „za obrazovku“, aby se mu načetla další scenérie) a ironický nadhled. Díky jednoduchému ovládání skládající se pouze ze šipek a kláves ctrl, alt a space se hra stala přístupnou i pro nižší věkovou kategorii, než pro jakou byla původně zamýšlena – v mém případě již v předškolním věku.

Hráči se nabízí poměrně velká řada voleb od náročnosti hraní, přes různou souslednost dobývaných území a možnost pohybu (plavání!), až po způsob smrti nepřátel (střelba, zašlápnutí pogo tyčí). Těch je tu navíc nepřeberné množství druhů – polodementní slimáci či zákeřně maskované skákající kameny – a hra obsahuje i různé jiné nástrahy a pasti. A jako bonbonek, což také fanoušci náležitě ocenili, je tu reinkarnace jedné z prvních videoher vůbec: Pong, v Commander Keen uváděná jako Paddle War (oproti originálu se lišila vertikální orientací).

Hra má předvídatelný a částečně otevřený konec, protože příběh přesahuje i do pátého dílu série The Armageddon Machine a vytváří tak minisérii Goodbye, Galaxy!

Platformy: PC (MS – DOS)
Rok vydání: 1991
Série: Invasion of the Vorticons (Commander Keen 1: Marooned on Mars, Commander Keen 2: The Earth Explodes, Commander Keen 3: Keen Must Die!)
Commander Keen: Keen Dreams (The Lost Episode)
Goodbye, Galaxy! (Commander Keen 4: Secret of the Oracle, Commander Keen 5: The Armageddon Machine)
Commander Keen 6: Aliens Ate My Baby Sitter!
Commander Keen (pro Game Boy Colour)
Žánr: arkádovka / 2D plošinovka
Hlavní designér: Tom Hall
Země výroby: USA

Ukázka:

http://www.youtube.com/watch?v=jNW_27ThKsQ

Zdroje:

http://www.mobygames.com

http://www.wikipedia.org

http://www.databaze-her.cz

Jazz Jackrabbit aneb Zelená je dobrá

Epic MegaGames, Inc. (1994). Jazz Jackrabbit (MS-DOS). 

Jazz Jackrabbit je úspěšná 2D plošinovka z roku 1994, jejímž hlavním hrdinou je zelený králík, cestující vesmírem (moudrá Wikipedie praví, že každá ze šesti epizod obsahuje tři planety a každá z planet dvě úrovně), aby zachránil svou vyvolenou před zlou želvou. Přiznám se, že naposledy jsem hru hrála, když mi bylo kolem deseti a poté přesedlala na druhý díl z roku 1998, u kterého jsem vydržela mnohem delší dobu.

Cílem hry je prostřílet se přes všechny želvy, bodavý hmyz a jinou havěť do další úrovně a vyvarovat se jejich dotyků, které Jazzovi ubírají energii a mohou ho stát život. Energie se dá doplňovat mrkví- jak taky jinak, když jste králík. Dále se sbírají lepší a účinnější náboje do zbraně, kterou máte od začátku, a drahokamy. Nabízí se zajímavý bonus- pokud si dáte záležet a objevíte velký diamant, který se skrývá v jedné ze dvou úrovní každé planety, aktivujete tím bonusovou 3D úroveň, kde jsou další drahokamy- pokud jich získáte dostatek, přibyde vám život navíc.

Tento počin má jednoduché ovládání, na tehdejší dobu poměrně dobrou grafiku, spoustu barev, zajímavou hudbu (hrozně návyková, vzpomínám si, jak jsem si ji byla schopná celý den prozpěvovat) a zvukové efekty a je, dle mého názoru, velmi hratelný.

Komentovaná ukázka ze hry: http://www.youtube.com/watch?v=KmeZph65Vbw

Platformy:  MS- DOS, Macintosh, Windows
Rok vydání: 1994 
Série: Jazz Jackrabbit 
Žánr: akční, plošinovka 
Vytvořili: Cliff Bleszinski
Země výroby: USA

Autor anotace: Lucie Vinická

Chicago 90

Microïds (1989). Chicago 90 (MS-DOS).

Chicago 90 je svým konceptem i zpracováním jakýmsi předchůdcem populární série Grand Theft Auto. Svět hry, jeho košatost a možnosti jsou zde však velmi omezeny, a proto lze jeho hratelnost značit za velmi malou. Na svou dobu však velmi inovativně pracuje s hráčským prostředím, několika obrazovými rámy a jejich využitím k ovládání hry.

Cíle hry je jezdit po cestě autem a splnit určitý úkol. Na počátku si lze zvolit jakou stranu chce hráč zastávat. V kampani za gangstery je úkolem dostat se mimo oblast města aniž by hráče policie donutila zastavit. Cílem hry za stranu zákona je naopak dostihnout zloduchy dříve než koridor města opustí. Hra je postavena pouze na těchto dvou misích, které jsou také nejspíše důvodem toho, že se jinak zajímavě vytvořená hra (alespoň co se týče hráčského prostředí) nedostala do širšího povědomí. Stále stejný koncept hry bylo ve výsledku možné "ozvláštnit" pouze selekcí některého dalšího ze tří stupňů obtížnosti.

Hráčské rozhraní hry je rozděleno do několika rámů. Ten největší je vyhrazen pro zobrazování pohybu vašeho auta z ptačí perspektivy (podobně jako např. u prvních dvou dílů Grand Theft Auto), vlevo se pak nachází panel pro ovládání vozidla i hry samotné. Dolní část obrazovky je rozdělena do dalších dvou rámů, z nichž jeden obsahuje mapku města, druhý pak 3D pohled z perspektivy pohledu řidiče. Právě tento poslední rám a jeho užití při hraní je asi tím nejzajímavějším prvkem hry, protože tak skrze něj hra nenabízí pouze jeden dominantní pohled do virtuálního prostoru hry, ale umožňuje v reálném čase na jedné obrazovce pracovat s více (pro ovládání zásadními) pohledy.

Gameplay:
http://www.youtube.com/watch?v=KFfIgxlJpJc

Platformy: Amiga, Amstrad CPC, Atari ST, MS-DOS
Rok vydání: 1989
Žánr: akční/závodní
Země výroby: Francie

Autor anotace: Hubert Poul