Zobrazují se příspěvky se štítkemstřílečka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstřílečka. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 13. března 2016

Wolfenstein 3D - ulovte si svého Hitlera

Id Software (1992). Wolfenstein 3D (MS-DOS)














Nádech, výdech. Dveře se otevřou. Rozpoutává se peklo. Z místnosti vybíhají němečtí ovčáci. Z pistolí vojáků létají bez ustání kulky. Důstojníci SS v modrých uniformách pálí kulomety. A najednou ticho. Z hlavního hrdiny Williama „B. J.“ Blazkowicze se sice řine krev proudem, ale to spraví trocha kvalitního psího žrádla. Hlavně že přežil.

Hra Wolfenstein 3D (1992) nebyla první first-person střílečkou v historii. Rozhodně se však stala přelomovou. Na začátku devadesátých let svou obrovskou popularitou odstartovala obrovský rozvoj 3D stříleček z pohledu první osoby. Následovaly ji dnes už legendární tituly jako Doom (1993), Quake (1996) nebo Counter-Strike (1999).

Příběh hry se odehrává během druhé světové války, kdy je hlavní hrdina, spojenecký špión William Blazkowicz alias B. J., vězněn v hradě Wolfenstein, odkud se v průběhu první epizody hry, rozdělené do deseti úrovní, snaží dostat. K tomu má zpočátku pouze nůž, později pak pistol, kulomet nebo gatling. V dalších dvou epizodách rozdělených opět do deseti levelů se pokouší zabránit nacistickým plánům a nakonec i zabít vůdce Adolfa Hitlera. Mezitím odstraňuje jednoho vojáka za druhým, obnovuje zdraví výživným jídlem i psím žrádlem, sbírá poklady, kterými získává body navíc, a hlavně hledá výtah do další úrovně.

Wolfenstein 3D oživil v rámci herního průmyslu shareware licenci, první epizoda byla pro hráče zdarma, další dvě si bylo nutné dokoupit, nakonec vyšlo ještě rozšíření The Nocturnal Missions s třemi epizodami navíc. Kvůli užití nacistických symbolů včetně hymny NSDAP Horst-Wessel-Lied byla hra zakázána v Německu.

Platformy: Acorn 32-bitBrowserDOSGame Boy AdvanceiPadiPhone,MacintoshPC-98PlayStation 3WindowsXbox 360
Rok vydání: 1992
Série: Wolfenstein
Žánr: akční, střílečka
Hlavní designér: John Romero, Tom Hall
Země výroby: USA

Josef Mačí

neděle 12. října 2014

Cygnus Studios (1994), Raptor: Call of the Shadows (MS-DOS)

"Patří do TOP 10 2-D stříleček." Tak hru Raptor: Call of the Shadows tituloval herní tisk v době jejího vydání. Legendu žánru top-down scrollovacích akcí, za kterou stojí vývojáři z Cygnus Studios, uvedla v roce 1994 na trh vydavatelská společnost Apogee Software pro MS-DOS. Tehdejší kritici na Raptorovi oceňovali především naprůměrně kvalitní grafické zpracování a náročnou hratelnost.




V Raptor: Call of the Shadows se hráč převtělí do role námezdního pilota speciální verze stíhačky F-22, jehož úkolem je porazit konkurenty firmy, která si ho najala. Hratelnost je věrná žánru stříleček viděných shora - cílem je sestřelovat nepřátelské letouny, za jejich ničení je hráč odměňován kredity. Ty pak slouží k nákupu lepších zbraní a vylepšení. Raptor navíc přináší i do velké míry zničitelné prostředí.



Hra je rozdělená do tří sektorů po devíti misích, celkem v ní tedy najdeme 27 levelů. Na konci každého z nich se hráč setká s bossem, v náročnějších úrovních se vyskytují i minibosové, kteří se objevují v jejich průběhu. Plná verze umožňuje začít hrát v libovolném ze tří sektorů, vzhledem k vysoké obtížnosti Raptor: Call of the Shadows je však důrazně doporučený lineární postup.

Zajímavostí jsou easter eggy, které se spustí při spuštění hry v určité datum (například o narozeninách jednotlivých vývojářů). Během nich se změní úvodní obrazovka hry a nepřátelé dostanou podobu ovcí, ještěrů a opic.



Kromě původní verze pro operační systém Microsoft DOS se Raptor dočkal přepracování pro Windows (1999) a iPhone (2010). V roce 2010 společnost DotEmu vydala port pro nejnovější verze Windows s přepracovanou grafikou a vylepšenou hudbou. Od ledna 2011 si Raptor mohou zahrát i majitelé počítačů Apple Mac.

Platformy: MS-DOS, Mac OS, Windows, Linux, iOS
Rok vydání původní verze: 1994
Žánrové zařazení: Top-down scrollovací střílečka
Designéři: Rich Fleider, Tim Neuve, Jim Molinets
Země výroby: Spojené státy americké

neděle 20. října 2013

Stargoose - DOSácká střílečka, 256 barev, prostě nostalgie.

Logotron Ltd (1988). Stargoose. (Amiga, Atari ST a PC).

Star Goose je vesmírná střílečka, ve které se pohybuje loď v částečně 3D prostředí a střílí náboji či raketami po statických i pohyblivých nepřátelích. Do dalších levelů (celkem 8) se hráč dostane až po sesbírání 6 drahokamů. Příležitostně při průletech tunely lze dočerpat palivo, dobít štíty či nabít zbraně. Údajně se jedná o jednu z nejvíce pirátsky šířených her v počítačové historii, zároveň také jde o jednu z prvních VGA her o 256 barvách, která se vůbec vyrobila.


Platformy: Amiga, Atari ST a PC
Rok vydání: 1988
Žánrové zařazení: střílečka (Shoot 'em up)
Hlavní designér: Steven Cain
Velká Británie

úterý 5. března 2013

Blackthorne - Ustřelujeme končetiny s Blizzardem

                         Blizzard (1994), Blackthorne, USA

Snad každý hráč zná herní klenoty studia Blizzard - Warcraft, Starcraft a Diablo. Málokdo však hrál také jejich multiplatformní hru z roku 1994 Blackthorne. Titul vyšel na platformách DOS, PC-98, SNES, Game Boy Advance, Sega 32X a Macintosh. Hra získala pozitivní ohlas díky originální brutalitě (možné popravování NPC čistě pro zábavu) a propracovanému level-designu.

Blackthorne je na první pohled klasická akční plošinovka, která by se velice dobře dala přirovnat například k Prince of Persia. Herní levely jsou zpracování ve 2D a postava se pohybuje po jednotlivých obrazovkách. Herní mechanismy jsou klasicky žánrové, tedy přeskákování plošin, lezení nahoru a dolů, vyhýbání se pastem, hledání klíčů, odemykání dveří a řešení puzzlů. 

Stejně důležitou roli jako poskakování po platformách hraje v Blackthorne také pumpovací brokovnice hlavního hrdiny a zásoba různých typů granátů. Víc než dekádu před "revolučním" krycím systém z Gears of War (následně např. Mass Effect) přichází Blizzard s taktickým soubojovým systémem postaveným na krytí obou protivníků a přesném načasování útoku.


Blackthorne je na pochopení velmi jednoduchá hra, ovšem díky propracovanému level-designu, rozmanitosti nepřátel a silně rostoucí obtížnosti ji opravdu nedohraje každý. Rozhodně stojí za doporučení také díky tomu, že je jednou z prvotin Blizzardu.

Platformy: DOS, PC-98, SNES, Game Boy Advance, Sega 32X a Macintosh
Rok vydání: 1994
Žánr: Akční plošinovka
Hlavní designéři: Ronald Millar Sr., James Edward Anhalt III, Frank Pearce Jr., Patrick Wyatt 
Země výroby: Spojené státy americké






čtvrtek 13. října 2011

A T L A N T I S že neexistuje? Ale kdeže...




Imagine (1982) Atlantis (Atari 2600)

Konzolová hra vyprodukovaná firmou Imagic; právě ona se stala po Activision ihned druhou společností, která byla založena (r. 1981) bývalými designéry Atari Inc. (a také Mattel Intellivision); ti odešli kvůli neuznání autorského kreditu her na kterých se podíleli. I přes rychlý růst společnosti, Imagic končí r. 1986 – z velké části kvůli markantnímu zásahu videoherní krize v roce 1983 – mezi tím stihla vydat 24 titulů, některé z nich byly poměrně úspěšné. Svatá trojice z r. 1982 Demon Attack, Cosmic Ark a právě Atlantis, se považují za její nejzdařilejší počiny. 
Atlantis patřila k jedněm z nejoblíbenějších konzolových her r. 1982; z velké části byl úspěch kladen na vrub vysokému rozlišení grafického rozhraní s velkým množstvím detailů a poměrně širokému rejstříku barev (v dravě jedovatém podání). A co vlastně tedy bylo tak hezky vyobrazeno?
Ano, jak již název hry napovídá, jednalo se o bájné Atlantis. Město je napadeno bandou zlotřilých Gorgonů a Vaším cílem je uchránit vymezenou periferii za každou cenu. K tomu Vám slouží trojice kanonů (dvě krajní: diagonální střelba; jedno uprostřed: kolmý útok), kterými v neomezených dávkách (projektily nejsou oproti černi na obloze zcela zřetelné, což je věru mazané) pokud možno sestřelujete vetřelce nad vaším městem – bonbónkem je pak možnost zapojit k Vašemu střeleckému umu spoluhráče. Pokud minete nepřátelskou loď přelétající horizont, následný útok se nepříjemně posune blíže k Vaší civilizaci a počet nepřátel se zdvojnásobí. Pokud selžete i v druhé fázi, dostává se na řadu Gorgonský bitevník; útočí paprskem, jenž dokáže způsobit městu nemalé nepříjemnosti. Váš úspěch (výše score) je přímou úměrou závislý na množství sestřelených lodí Gorgonů – a nutno podotknout, že čím vyšší úspěšnost, tím rychlejší pohon nepřátelských strojů.                                                           
Tato hra patří ke klasickým zástupcům žánru vesmírných arkád, konkrétně sub-žánru  STGfixed shooterů“. Staticky lokalizovanou zbraní (zde zbraněmi) eliminujete valící se počet nepřátel; postup závisí na Vašem postřehu, hbitosti prstů, přičemž obtížnost je postupně navyšována.                                                                 
           Někteří se domnívají, že Atlantis je jednou z prvních konzolových her, která má jakési výraznější ukončení; tím je zde opuštění malé lodi (kosmické archy) s několika Atlantiďany v závěru hry, než Atlantis dostojí svému mytologickému výkladu a je srovnáno se zemí – tudíž, ať se budete snažit sebevíc, město skončí v troskách. K tomuto se váže druhá zajímavost,  Atlantis je první hrou, která má svůj sequel: tím je již zmíněné Cosmic Ark, které narativně navazuje na svého předchůdce. 

Ukázka hry: http://www.youtube.com/watch?v=ubM7vTd3LUg



            Další platformy: Atari 8-bit; Intellvision; Magnavox Odyssey 2; Commodore VIC-20;

Rok vydání: 1982
Název série: Atlantis
Žánr: Arkáda; STG (fixed shooter) 
Hl. designér: Dennis Koble
Země výroby: USA

středa 13. října 2010

Wolfenstein 3D: Chcete si odstřelit Hitlera?

iD Software (1992). Wolfenstein 3D (MS-DOS).

Nůž? K čemu mi bude nůž?? Aha, pistole, super. Samopal! Mnohem lepší! A ještě, že jsem na konci našla tu skrýš s rotačákem... Tak, můžeme jít zabít Hitlera.

Kdo by si nechtěl odstřelit Hitlera. Navíc v barevňoučké, trojrozměrné hře plné nácků, krvelačných psů a tajných skrýší. Wolfenstein je hra stará už téměř dvacet let a během té doby si našla fanoušky v řadách jak mladých pařmenů, tak jejich nadšených tatínků. Spojuje totiž fikci s realitou natolik, že průměrně vzdělaný hráč si užije možnost zastřelit známé nacistické pohlaváry, ale také potrénuje paměť a logické myšlení.

Wolfenstein je totiž o pevnosti aka labyrintu Castle Hollehammer. Vaše postava agenta Williama BJ Blazkowicze v podstatě jen bloudí jejími chodbami a sem tam si zastřelí vojáka, co na něj číhá za rohem. Střílení je fajn, hlavní je umět mířit a mít rychlé reakce. Jenže pak přijde na řadu ono "a nešel jsem už tudy..?" Jedna z prvních známějších trojrozměrných her tak klade důraz nejen na ono "tupé" střílení na pohyblivé terče, ale také na uvažování a soustředění.

Wolfenstein měl původně tři epizody. První byla volně šiřitelná a měla nalákat hráče ke koupi dalších dvou dílů. Což se autorům z iD Software povedlo do virtuálního puntíku, a tak vznikly ještě další tři epizody. Každá z nich obsahuje deset "pater" (prostě levelů, do kterých se dostanete vrzajícím výtahem). A na jejich konci vás čeká nacistický boss, někdy v podobě šíleného vědce, jindy jako fousatá Gertruda s hákovým křížem na macatém bicepsu.

Příběh se odehrává v roce 1943. Náš pohledný špion má v pevnosti odhalit tajný plán Železná pěst (Eisenfaust). Nacisté se prý snaží vytvořit obrovskou armádu, která se bude skládat jen z dokonalých zástupců Übermensch. A v hradě se skrývá doktor Schabbs, který vede celý projekt a nemá to v hlavě úplně v pořádku (jeho supr armáda má být ze zabitých vojáků). BJ je nejprve uvězněn, ale protože to je frajer (a, ehm, hlavní postava), z vězení uprchne. V tu chvíli si žádný nácek nemůže být jistý, jestli bude druhý den "na snídani zpátky".

Na svou dobu nesmírně moderní hra s atraktivním příběhem ale byla paradoxně zakázána v Německu. Kvůli zobrazování nacistické tematiky se nesměla prodávat ani dovážet ze zahraničí. Na zdech chodeb tu visí například svastiky - samozřejmě ne kvůli propagaci Hitlera, ale aby si hráč pamatoval, že "u toho hákáče jsem zahnul doprava". Což bylo německým politikům jedno a navíc jim vadily časté vulgarismy a krvavé cákance. Jako by nikdy nehráli Postal.

Protože se Wolfenstein stal populární a remaky vždycky táhnou, podobně jako Doom se dočkal své modernější verze. Return to Castle Wolfenstein měl kvalitní grafický engine, který byl použitý už u bájného Quake III: Arena (designér John Romero dělal jak Dooma a Quakea, tak i Wolfensteina). BJ má tentokrát více zbraní (plamenomet ocení ti nejcyničtější) a na konci levelů na něj čekají drsní bossové v čele s Himmlerem a reinkarnovaným Heinrichem I. (dobře, je to Jindřich I. Ptáčník, ale to už moc drsně nezní).

Ani nová, líbivější verze ale neodradila fanoušky od hraní toho starého, dobrého Wolfensteina s jasně červenými zdmi a legračním Hitlerem. Na internetu existují fóra a fandovské weby, které se ještě pořád věnují tomuhle majstrštyku, jemuž stačí pouhých 8 megabytů na pevném disku. A navíc, je to legenda.

Žánr: střílečka z pohledu první osoby

Platformy: DOS, Amiga (AmigaOS, MorphOS), Macintosh, Apple IIGS, Acorn Archimedes, NEC PC-9801, Super NES, Jaguar, GBA, 3DO, Xbox a další

Designéři: John Romero, Tom Hall

Země výroby: USA