Rampart - střílečka, či tetris?

Atari Games Corporation. (1990). Rampart. (Arcade).

Opravit pevnost, umístit kanóny, pal! Opakuj stále dokola, dokud všechny nezničíš. Na omylu je ten, který se domnívá, že hra snadno omrzí.



Herní plocha Rampart se skládá ze zelené pláně rozdělené na 2 - 3 sektory v závislosti na počtu hráčů. V každém sektoru tedy najdeme 4 - 6 pevností, nebo základen, kolem nichž lze stavět zdi a tím je zabírat. Hráč tyto pevnosti kontroluje a brání je tím, že střídavě střílí na ostatní hráče (či útočící lodě, pokud hraje v single-player), a opravuje jakékoliv škody jemu způsobené v časovém limitu. Cílem je zabrat co největší území a zůstat na mapě jako poslední přeživší.

Stav a opravuj! Hradby pevnosti jsou tvořené z malých bloků generovaných v náhodných tvarech, které známe z kultovního Tetris. Náhoda (či snad karma) zároveň určila, že se budou generovat všechny kostičky, jen ne ty, které se nám zrovna hodí. Nicméně podaří-li se nám pomocí tohoto dělnického pekla včas neprodyšně uzavřít nějaké území i s pevností, máme již napůl vyhráno. Toto území nyní můžeme považovat za své a po celý čas hraní se snažíme ho rozšiřovat a hlavně udržet.



Umístit kanóny! Jakmile se podaří získat uzavřené území (oblast se vybarví příslušnou barvou hráče), můžeme rozmístit děla. Po úspěšném opravení pevností jich může hráč získat pár navíc, což se určitě hodí. Celkový počet děl závisí na počtu zabraných pevností. Pokud hráč během hry nějaké pevnosti ztratí, počet přidělených kanónů se sníží.

Pal! Tady začíná masakr, snažíme se zbořit co nejvíc zdí všech protihráčů. Taktika se různí, já osobně doporučuju nezbořit zeď celou, spíš v ní dělat střídavě malé a velké díry. Ty se zacelují obzvlášť špatně, zvlášť když hra vašemu protihráči přidělí naprosto nemožnou Tetris kostičku.

Na hře se dá vyřádit především strategicky. Je lepší stavět blíž nepříteli, mít lepší mušku a dát v hazard vlastní bezpečnost? Je výhodnější zabrat novou pevnost, nebo opravit starou? Stojí tato děla za záchranu, nebo radši jít na jistotu?

Hra Rampart rozhodně ovlivnila "věžovky" o dobrých deset let později. Herní podobnosti zahrnují obranu území, budování obranných struktur a provádění oprav mezi jednotlivými vlnami útoků.

Platformy: Amiga, Arcade, Atari ST, Commodore 64, DOS, Game Boy, Game Boy Color, Genesis, Lynx, NES, SEGA Master System, SNES
Rok vydání: 1990
Žánr: akční, strategie, puzzle
Hlavní designér: John Salwitz
Země výroby: USA

Soko-ban

„Sokoban“ znamená česky skladník a jak se u tohoto povolání sluší a patří, pěkně se při hraní nadřete – dřina to není ani tak fyzická, jako mentální: Váš úkol je na první pohled docela jednoduchý – jde o to, aby vaše postavička v bludišti dotlačila krabice na předem určená místa. Bedny jsou zaměnitelné a po dosažení určeného úložiště změní barvu. Kromě samotného herního pole se na obrazovce objevuje i lišta, na které se dozvíte pořadí hraného levelu (těch je celkem 50), celkový počet pohybů a strků do beden a samozřejmě i čas. Paleta použitých odstínů v křiklavé kombinaci #00FFFF a #FF00FF nám může z dnešního pohledu může přijít nevkusná, ale taková drobnost by neměla nijak snížit herní zážitek, totéž platí o poměrně monotóním zvukovém doprovodu. Kromě základního hracího módu nabízí hra několik dalších funkcí. Mezi ty patří například muliplayer umožňující soutěž až 4 hráčů nebo možnost vytvoření a uložení téměř padesátky vlastních levelů.Tato americká variace japonské klasiky ze začátku osmdesátých let je ceněna zejména pro jednoduchost pravidel a vysokou hratelnost, dokladem její kvality budiž i existence řady více či méně povedených remaků.

Soko-Ban, 1984

Předchůdci: Sokoban - Thinking Rabbit

Vývoj: ASCII Corporation, Thinking Rabbit

Distribuce: HoloByte Spectrum

Platformy: Apple II, Commodore 64, DOS, MSX, TRS-88 CoCo

Žánr: Logické, puzzle

The Lost Vikings – Blizzard jak ho možná neznáte

Silicon & Synapse/Interplay Entertainment (1992). The Lost Vikings. (MS-DOS)

Hbitý Erik, Zuřivý Baelog a Statný Olaf - to jsou hrdinové slavné logické plošinovky z dílny studia Silicon & Synapse, které se později proslavilo pod názvem Blizzard Entertainment. Původně hra vyšla pro konzoli Super Nintendo Entertainment System (SNES), verze pro Amigu, MS-DOS nebo Sega Mega Drive následovaly až později.

Cílem každé úrovně bylo dostat trojici vikingů unesených zlým mimozemšťaněm k označenému východu do další lokality. Nebylo to ale tak jednoduché, hráč se musel potýkat s řadou zapeklitých logických nástrah i s agresivní mimozemskou faunou. Každý z hrdinů měl přitom specifické shopnosti: Erik uměl skákat a hlavou prorážet zdi; Baelog pomocí meče a luku bojoval s nepřáteli a šípy spouštěl nedostupná tlačítka; Olaf štítem chránil své druhy a plachtil z výšek.

Hráč musel promyšleně využívat rozličné předměty (klíče, bomby a léčivé jídlo) a bez úhony se dostat až k finálnímu padouchovi Tomatorovi. Po jeho porážce se pak hrdinové mohli vrátit ke svým rodinám a žít znovu poklidný život ve skandinávské vísce.

Hra nevynikala jen propracovanou grafikou a hudebním doprovodem, ale především jednoduchým ovládáním a nápaditým designem úrovní. Vtipné průpovidky a animace hlavních hrdinů společně s důmyslnými překážkami slibovaly hráčům zábavu na mnoho hodin.

Populární vikingové se po dvou letech po vydání dočkali svého pokračování The Lost Vikings II. To dostalo v roce 1996 nový 23bitový grafický háv od studia Beam Software a bylo znovuvydáno pod názvem Lost Vikings 2: Norse by Norsewest (v USA pak s názvem Norse By Norsewest: Return of the Lost Vikings).

Odkazy na tuto slavnou plošinovku lze najít i v novějších hrách studia Blizzard Entertainment. V on-line RPG World of Warcraft se nachází jeskyně se třemi známými hrdiny a v nejnověším pokračování real-time strategie Starcraft II si můžete zahrát minihru The Lost Viking (arkádová vesmírná střílečka).

• Platformy: Amiga, Amiga CD32, Game Boy Advance, MS-DOS, Sega Mega Drive, SNES
• Rok vydání: 1992
• Žánr: logická plošinovka
• Hlavní designér: Ronald Millar Sr.
• Země původu: USA