Dys4sia
Newgrounds, Anna Anthropy
(2012) Dys4sia (Adobe Flash)
Tato audiobiografická hra
se snaží vyjádřit, jak se autorka poprala se změnou pohlaví. Jak se cítila před
změnou, jaký chaos zažívala a naopak jak se jí zjevně nakonec ulevilo. Hra by
se dala charakterizovat jako 2D plošinovka, kdy hráč chodí s postavičkou nebo
pohybuje jinými zástupnými předměty reprezentující autorku potýkající se s činnostmi
a pocity spojenými s nespokojeností se současným pohlavím a jeho následnou
přeměnou.
Tato hra reflektující
autorčiny pocity při hormonální změně pohlaví má čtyři úrovně, kterými hráč
postupně projde. Jednotlivé úrovně symbolizují jednotlivé fáze hormonální proměny
z muže na ženu. První level „Gender bullshit“ popisuje nepochopení se s okolím.
Nazývají ho mužem, kterým se necítí být, neoblékne se do o několik čísel menší dámského
oblečení a na dámské toalety se musí plížit. Jelikož je tato hra autobiografická,
tak i avatar dojde ke smíření a rozhodne se k vážnému kroku. V dalším
levelu „Medical bullshit“ je popisován strastiplný kontakt s lékaři.
Absolvování psychotestu, čekárna a nervozita před samotnou hormonální přeměnou
a komplikace spojené s působením předepsaných léků. Ve třetím levelu „Hormonal
bullshit“ započne samotná přeměna. Hormonální pilulky působící na psychiku, jídelníček,
energii atd. A v posledním, čtvrtém levelu „It gets better?“ je sice název
s otazníkem, ale je zřetelné, že postavičce se velice ulevilo. Holení jí
již nedělá potíže, obléká dámský šat a při pohledu do zrcadla se konečně
cítí být spokojena.
Hra je ovládána šipkami a
je velice jednoduchá, jak na ovládání, tak na pochopení jak hru hrát. Herní
mechaniky jsou tu zcela omezené, jsou v jednotlivých kolech přesně dány a
nelze scénář hry nijak změnit. Pohybovat se lze pouze šipkami dopředu, dozadu a
do stran. Není zde třeba nad úkolem dlouze přemýšlet. Protože je hra tvořena
jednodušší grafikou, příběh je zde implementován nikoli prostřednictvím videa ale
pouhého doprovodného textu, kde jsou popisovány pocity postavičky a současně naznačeno,
kudy se má postavička ubírat. Je zde použit progresivní typ implementovaných
narativů, v některých miniúsecích jednotlivých levelů musí hráč projít vytyčenou
trasou, jindy, když mu vyprší časový limit, se i přesto posouvá dál ve hře bez
ohledu na dokončení. V některých úsecích se hráč pohybuje pomocí
postavičky, jindy ji reprezentují zástupné předměty jako předměty žiletka na
holení, pilulka na snížení tlaku nebo tyčinka na HIV test. Hra má v sobě také několik
odkazů na jiné, známé herní počiny. Například avatarova touha po jídle je přirovnána
k všepožírajícímu Pacmanovi, jindy se postava cítí jako kostička ze hry Tetris
a nemůže se vejít do připraveného předem určeného místa. Také se tu objevuje
pohyblivý odrážející panel ze hry Arkanoid.
V celkovém kontextu
působí hra velice chaoticky. Jsou použity velice pestré barvy, které v některých
úsecích velice rychle přeblikávají. Chaotickou až ponurou atmosféru dokresluje
i hudba, která je směsicí nepřehledných překrývajících se zvuku opakující se v krátké
smyčce dokola. U některých úkolů je doplněna citoslovci reagujících na
hráčovo počínání.
Kromě náznaku psychotestu
nejsou ve hře řešena žádná hlubší morální dilemata vyplývající z tématu. Hra
je tedy velice jednoduchá a na hráčovo samostatné rozhodování velice omezená,
snad jen rozhodnutí, zda se při plížení na dámský záchod vydám doleva nebo
doprava.
Avšak pokud vezmeme v povědomí,
že hlavním záměrem autorky bylo nastínit svázanost a hlavně chaos jejích počátečních
pocitů a následné nastínění kroků vedoucích ke kýženému výsledku, tak se záměr
myslím docela zdařil. Myslím, že cílem nebylo vytvořit hru na dlouhé měsíce s perfektní
grafikou a mnoha možnostmi rozhodování., naopak nastínit svázanost takové osoby
ve společnosti a jednoduše v kolejích představit autorčiny pocity z hormonální
přeměny pohlaví.
Výrobce: Newgrounds
Designer: Anna Anthropy
Hudba: Liz Ryerson
Vydání: 9. 3. 2012
Platforma: Adobe Flash
Žánr: Audiobiografie
Mód: Single-player
