Hot Date: Sbalte si sexy mopse

Co Hot Date vlastně je

Už úvodní popis na webových stránkach autora naznačuje, že Hot Date není typickým představitelem svého žánru „dating sim,“ neboli simulátorů randění. Zatímco známější flash/unity/ren’py hry tohoto typu, jako Kingdom Days Sim Date nebo White Day Game míří často spíše na dívky než na chlapce a ve většině případů jsou vyvedeny v anime grafickém stylu (neboť jsou převážně japonské), Hot Date takový není. Především proto, že bytost, se kterou na rande jdete, není člověk.

Je to pes. Konkrétně mops – z hlediska lidského tvora, který hodlá najít partnera, pravděpodobně jedna z nejméně atraktivních možností protějšku. Důvodů, proč byl vybrán právě mops, vidím hned několik a analýza se jim bude ještě věnovat.

To však není jediná odlišnost. Hot Date si také pohrává s, alespoň v současnosti, velmi populární formou randění. Speed datingem, a to konkrétně jeho minutovou verzí.

Láska je mrtvá, ať žije nenávist

Pravděpodobně již během představování bude hráč uražen – možná ano, možná ne. Rozmluva s každým „partnerem“ je do jisté míry náhodná; mops však zůstává, stejně tak otázky, které může hráč pokládat.

Jak to funguje? Pomocí klávesových šipek vybíráte text, případně napíšete konkrétní odpověď a enterem svou volbu potvrdíte. A čekáte na odpověď: Obvykle buď sarkastickou, mimo mísu, nebo alespoň cynickou. Takto probíhá jednu minutu celý proces, než se rozloučíte, ať už přátelsky nebo nepřátelsky, a dostanete nového mopse. Tedy, nového. Toho samého, s jiným jménem. Ač odpovědi se samozřejmě liší, pocitu „všichni jsou stejní“ se neubráníte. A to není nutně špatně.

S mopsem se nikdy dohromady nedáte, rozumět si nebudete, a fyzická přitažlivost v tomto případě nehraje pražádnou roli. Tak například na otázku „Have you ever been to one of these?“ dostanete prakticky pokaždé (během mých pár desítek přehrání jsem alespoň jinou nedostal) velmi popudlivou a lehce antisociální odpověď ve stylu [sic] „Are you kidding me????? This? I hate dating!“

Zrcadlo společnosti?

Mops je pro tuto hru perfektní volbou.

Hot Date není simulátorem randění, nebo simulací seance speed datingu. Ani zdaleka. Co přesně Hot Date je, nelze s jistotou říct. Vysvětlení autora neexistuje, smysl si může najít každý ten svůj.

Uvedu však jisté skutečnosti, které ze hry vyplývají. Pro zjednodušení je rozdělím v číselný seznam.

1. Fyzický vzhled a sexuální přitažlivost je jedním z prioritních prvků nejen samotného randění, nýbrž i počítačových simulací téhož. Proto hrdinky dating sim her jsou objektivně velmi přitažlivé – roztomilé, s hezkým obličejem, pokud je vyobrazeno, pak i (jak je v současnosti vnímáno) „ideálním“ tělem a obvykle lascivním, či alespoň sugestivním oblečením; u mužů je to to samé, opět jsou přítomny ty nejpřitažlivější stereotypy. Postava stále stejného mopse tento prvek ze hry zcela eliminuje, a do jisté míry nás tak nutí vnímat především mentální a zájmovou kompatibilitu protějšku. To je zajímavý sociologický jev, který je v současnosti vnímatelný např. u vztahů přes internet, kdy se partneři spolu často nepotkají i několik měsíců až let a vnímají se tak bez vzhledové stránky. Jde však o téma na samostatný rozbor, který není v kapacitách této specifické analýzy, ani ve znalostech autora.
   
2. Na prvním rande, a v ještě větší míře u speed datingu, je základní myšlenkou celé interakce udělat dobrý dojem. Je to logické, založené na základních psychologických teoriích a metodách, které se více či méně shodují, že právě několik prvních desítek sekund až minut rozhodne o vzájemné oblibě a chemii, která bude následovat. S tím souvisí tendence vymýšlet si, přehánět, dělat se zajímavým. A nejen to – především za každou cenu se snažit udržet hovor, s premisou, že co říkáme, na tom až tak nezáleží, ale především na tom jak to říkáme, a že něco říkáme. Reagovat na protějšek, ať říká cokoli. Velmi zjednodušeně řečeno, jde o princip založený na lži – děláme se lepšími, jednáme nepřirozeně, vypočítavě, jde nám nikoli o upřímnost, o to poznat člověka a posoudit vzájemnou vztahovou či sexuální kompatibilitu, ale o to nevypadat jako zoufalec nebo naprostý pitomec. Nesouhlas s cizím tvrzením prakticky neexistuje; Vraťme se k dříve popsané otázce „Have you ever been to one of these?“ Kolik lidí by odpovědělo, že ano, a dodalo k tomu, že na rande a podobně akce chodí velmi často, i kdyby tomu tak bylo? Odpověď ponechám na čtenáři.
3. K tomu se váže další jev, který Hot Date, dle mého, velmi úspěšně paroduje. Drsný a upřímný sarkasmus odpovědí mopse je ničím ve srovnání s tím, pokud by si hráč dovolil odpovědět mu na jeho vlastní otázky, které čas od času položí. Když třeba odpoví na otázku „What are you doing for work?“ něčím prostým, například „teaching,“ dostane odpověď ve stylu „yeah, right, I didn’t want to know your life story, pal.“ Kdyby to slyšel v realitě, zřejmě by byl notně překvapen. Proč? Člověk si odvykl na upřímnost od neznámých lidí během seznamování. Ano, podání je záměrně přehnaně drsné, avšak právě na speed datingu více, než kde jinde, předstíráme, že nás zajímá, co nám protějšek vypráví – i když to tak často ani zdaleka není. Někdy nás osoba znudí již po několika prvních sekundách, ale troufneme si jí to říci? Jistě že ne, nebylo by to korektní sociálně a akceptovatelné. Poukázání na skutečnost, v jaké funguje běh současné společnosti, se zde zadařil.

Hot Date zaujme; Dojmy zanechá rozporuplné

Oklikou se tato analýza vrácí k úvodnímu odstavci. Co to vlastně je, nelze s jistotou říci. Přijde mi však, že jde o hru nedotaženou. Pokud bylo účelem pouze vyvolat v hráči zamyšlení a vyvození vlastních závěrů, je to v pořádku, ale na kritiku společnosti je to příliš nejasné, na surrealistický počin příliš normální, na jednoduchou, alternativní dating sim hru zase příliš krátké a cynické. Přijde mi spíše, jako by se autor snažil lehce humornou, herní formou vyjádřit svou frustraci nejen z randění, ale z lidské nátury samotné. To považuji za možnost nejpravděpodobnější – to by však šlo vyjádřit i jinak, a tuším, že lépe.

Důvod pro analýzu právě počinu Hot Date je však prozaický: Je to zkrátka natolik nevyhraněná hra, že se vymyká i dnes populárním alternativním, uměleckým hrám. Hot Date je zkrátka Hot Date.

Pro lehce podobný zážitek doporučuji zahrát si zábavnější počin Hatoful Boyfriend, který vyniká především skvělými dialogy a původně vznikl jako aprílový žert.

Platformy: Windows, Mac, Linux

Rok vydání: 2016

Žánr: Dating sim
Autor: George Batchelor
Hudba: Levi Pack

Země výroby: Velká Británie

Hot Date: Tři minuty obav a naděje

Hot Date je zvláštní hra, kde je zdánlivě jediným a o to bizarnějším cílem zaujmout mopslíka, který sedí na druhé straně stolu, a přesvědčit ho k dalšímu setkání. Vyhrazený čas však rychle ubíhá, neboť se účastníme série rychlých rande.

Herní mechaniky

Mops, se kterým máme rande, se sám vždy v úvodu představí, i když ne nutně příjemně. Může například dát najevo, že chce mít hovor co nejdříve za sebou a nenechat hráče na pochybách, že by byl nejradši někde na druhé straně planety. Hráč si následně vždy musí zvolit jméno, které mops neváhá okomentovat, a další romantická konverzace může začít.

Hra je ovládána prostřednictvím hráčových voleb z dialogových stromů. Je podstatné poznamenat, že ty nejsou zcela statické, ale že se možnosti v průběhu hry náhodně mění. Celkový počet možností však není nepřehledně velký, v nejrozsáhlejší části hry jde o tři či čtyři po sobě následující volby v pěti možných větvích.

Pohyb rozhovorem může připomínat běh po nášlapných kamenech, z nichž každý se však může po doskoku změnit ve svůj opak. Z prvních několika vět si hráč může o mopsovi vytvořit jakýsi první obraz či spíš velmi letmou skicu, podobně jako si ji vytváříme při běžném hovoru s dosud neznámými lidmi.

Matoucí však je, že když se zeptáme na tutéž otázku opakovaně, může se stát, že dostaneme diametrálně odlišnou odpověď, z milovníka Star Wars se stane jejich zavilý odpůrce a z jazzové hudebnice naopak někdo, kdo nemůže tento druh hudby vystát ani jako posluchač.

Jak těmto rozporům porozumět? Jedním možným vysvětlením je, že se tak tvůrce snaží motivovat hráče k prozkoumání co nejvíce možných zájmů svého protějšku, což by dávalo smysl vzhledem k rychle ubíhajícímu času. Temnější interpretace by pak onu nahodilost mohla přičítat nahodilosti lidské komunikace jako takové a chápat ji jako konstatování, že když se zeptáme v určitou chvíli na určitou věc, můžeme dostat skutečně velmi odlišnou odpověď (anebo ji přinejmenším zcela odlišně pochopit). Vzhledem k tomu, že se lze do této situace dostat jen velmi zřídka, přichází v úvahu i možnost, že jde o drobnou chybu programu.

Úspěšný průchod hrou, tedy absolvování cca osmi setkání s různými mopslíky, pak autor hry oceňuje větou You're the best a následují titulky, po kterých se ovšem můžeme pustit do hry znovu a s patřičným elánem.

Audiovizuální stránka

Celou scénu vnímáme z pohledu první osoby, což může usnadnit náš vstup do situace. Zároveň však z tohoto důvodu nemůžeme ani tušit, koho před sebou mopslík v herní realitě vidí. Je hráč v roli člověka (jak máme jako lidé tendenci celkem automaticky předpokládat)? Či se účastníme žhavého rande dvou psů? Kočky se psem? Kdoví.

Hra nabízí tři možná nastavení grafické kvality, ale rozdíly mezi těmito nastaveními spočívají de facto v kvalitě zobrazených stínů. Pokud tedy vaše grafická karta zrovna odcestovala do exotických krajin a nevzala vás s sebou, vězte, že se budete muset smířit s pohledem na tvář mopslíka, kterou neoživí tanec světla a stínu, vrhaného tančícími plamínky svící. Svícen je zásadní a zároveň jedinou rekvizitou, která evokuje onen tradiční motiv romantické večeře. V ostrém kontrastu s tímto motivem pak jsou nástěnné hodiny, které velmi nemilosrdně odtikávají tři minuty schůzky s každým mopsem.

Všichni mopsové, se kterými se ve hře setkáte, vypadají navlas stejně a jediné, co se v průběhu hry proměňuje, je jejich mimika. Můžete se tedy setkat jak s vrcholně otráveným výrazem, tak s entuziastickým kýváním hlavou ve chvíli, kdy se vám podaří natrefit na společnou notu.

Interpretace hry

Hot Date nádherně propojuje dvě zdánlivě neslučitelné skutečnosti, a totiž nepřehlédnutelnou vágnost mluveného slova (která vystupuje o to víc, když je zachycena v psané formě) a zároveň životní důležitost sdělení, která si právě tímto způsobem s blízkými, potenciálně blízkými i nepříliš milými bytostmi vzájemně předáváme.

Za velmi podstatnou považuji skutečnost, že hráč v této hře není přítomný jako avatar, ale je jen jakýmsi objektivním vyslýchatelem nejistého, po lásce toužícího či brutálně arogantního psíka (přičemž tyto varianty se navzájem nijak nevylučují). Ten se před kamerou hráčova zraku kroutí jako skutečný účastník anonymní seznamovací akce. Jeho situace je zcela totožná se situací člověka, který chce být úplně někde jinde a zároveň se nedovede vzdát naděje či dobrého vychování natolik, aby se od stolu zvedl a odešel ihned.

Pro popis sebe sama volí mops podivné a absurdní formulace, které jsou právě pro svou umělost často vtipné, ale pozornému čtenáři neunikne, jak blízko mají například ke slovníku pracovní inzerce a CV. Psík tedy inzeruje sám sebe a vykresluje svůj obraz v odpovědích na více či méně absurdní otázky, jejichž nahodilost se často snaží přehlušit silou vyjádřeného postoje. Snadno se proto stane, že jej znechutí a hluboce urazí otázka, zda rád chodí do parku či zda četl knihu Stopařův průvodce po Galaxii.

I skutečnost, že se od sebe jednotliví psi vizuálně naprosto neliší, nám napovídá, že v této hře je důraz zcela jednoznačně kladen právě na konverzaci. Není cílem nechat se rozptylovat vzhledem protějšku a snažit se podle něj uhádnout něco navíc. Stejně tak není důležité ani pohlaví protějšku, mopslíci se totiž představují někdy ženskými, jindy mužskými jmény, a občas dojde na jména zcela neutrální (například Celery).

Jak tedy interpretovat Hot Date jako celek? Na jednu stranu je to hra o strachu a směšných hradbách, za kterými se vyděšené a osamělé sociální bytosti mohou schovávat. Zároveň jde však o hru s tématem naděje, protože ta se podle mého názoru nachází všude, kde přetrvává ochota a schopnost se byť jen maličko vystavit životní šanci na setkání s druhým.

Účastníkům tohoto či jakéhokoli jiného rychlého rande bych tedy vzkázal: Ptejte se na to, co je pro vás z jakéhokoli důvodu podstatné a vytrvejte, protože jednou to dobře dopadne. A na druhém setkání, kdy na sebe budete mít víc než jen tři minuty pod erárním svícnem, bude možné mluvit i o složitějších tématech a odhodit slupky prvních dojmů. Hlavně za žádnou cenu nepodlehněte přesvědčení, že mezilidská a/nebo třeba mezipsí komunikace je veskrze zbytečná, náhodná a bezobsažná.

Platformy: Windows, Mac OS X, Linux

Rok vydání původní verze: 2016

Žánr: dating sim

Země výroby: Velká Británie