Na období strávené na vysoké škole vzpomínají mnozí lidé až do konce života. Je často spojováno s večírky, nezdravým stravováním, s lenošením, nedostatkem peněz, občasnou brigádou a nezávazným sexem. Nebo snad někdo trávil čas na vysoké učením, cvičením, odpíráním si a honbou za nejlepšími známkami? Obojí je možné. A vše jmenované se také vyskytuje ve flashové hře Student SIM.
Na začátku každého herního týdne si hráč vybere kolik času věnuje učení – všechen, většinu, nějaký a vůbec žádný. Hráč také určí způsob stravování (od bio zeleniny po KFC) a dále vybere, co ten týden udělá pro sebe - na výběr je ze šesti činností – stříhání vlasů, mytí, nakupování, holení vousů, uklízení pokoje a sportovní sázení. Přičemž hráč určuje, jak kvalitně (rozumněj kolik peněz za činnost vynaloží) akci provede. Na základě těchto voleb se pak simuluje studentův týden a na jeho konci může přijít vytoužené rande a případné potěšení. K výdělku peněz slouží rodičovské příspěvky a brigády – třeba noční směna ve stripper baru…
O úspěšnosti ve hře informují průběžně také čtyři ukazatele – zdraví, „frajerství,“ vědomostí a osobního štěstí. Spadne-li některý z nich na nulu, má hráč vážný problém. Nulové zdraví znamená smrt, pokud není jeden frajer, pak nemá přátele, bez vědomostí nedokončí školu a nešťastný člověk propadá depresím. Jednotlivé stavy lze průběžně regulovat pomocí jídla, studia a balení žen.
K dosažení nejlepšího skóre je nutné udržovat mezi jednotlivými ukazateli balanc. To znamená se dobře stravovat, pečovat o sebe pravidelným mytím, holením a stříháním a snažit se nepropadnout u zkoušek a zároveň si co nejvíce užít.
Tím se dostáváme k herním mechanikám - které jsou… Problematické. Všechny vyjmenované mechaniky a možnosti hra skutečně obsahuje, ale jsou mělké a chaotické. I když hráč zvolí nejdražší kadeřnický salon, nemusí se ostříhání podařit a je stále zarostlý. To samé platí i v ostatních činnostech – nejlepší žiletka neznamená nejlepší oholení, ani profesionální uklizečka nemusí uklidit pokoj dobře - je to o náhodě.
Skutečný cíl hry, ke kterému jsou vlastně ve hře přítomny všechny činnosti a možnosti, je balení dívek. To je ovšem záležitost ve hře postavená zcela na hlavu. Stačí špatné oslovení a je po rande. Dívce se nesmí lichotit, jinak je po rande. Více než jeden vtip a je po rande. Je muž málo opilý? Je po rande! Pije muž málo? Pche, je po rande. Neobjednal další drinky? Je po rande! Mechanika příliš neodpovídá reálnému životu, ač si na něj hraje (alespoň podle mých zkušeností – vítám komentáře!). Dívky také slouží jakožto ukazatel úspěchu – mění se teprve po úspěšném sbalení a na každou teoreticky platí jiná strategie. Prakticky jde však o obyčejný clik-fest a správně časování.
Totéž platí o semestrálních zkouškách – polovina z nich je založena na úrovni ukazatele vědomostí, zbytek pak na minihrách typu „klikni během 25 vteřin na všechny šedé mozkové buňky“ nebo „klikni desetkrát za vteřinu na ikonu srdce.“
Paradoxně není hra příliš variabilní a znovuhratelnost a motivace pro ni spočívá v podstatě jen v chuti dobýt srdce všech dívek ve hře přítomných. Navzdory varietě činností a možností se totiž průběh hry vůbec nemění. Pokud hra svými mechanikami něco povzbuzuje, pak je to zamyšlení nad studentským životem. Vzdává zároveň svým zaměřením tomuto typu života hold.
Student SIM je hra těžící s atraktivního námětu a zpočátku vtipného provedení. Mapuje mimoškolní část studentského života a má některé herní mechaniky postavené na reálném životě. Jiná část herních mechanik však působí dosti omezeně a je postavena na náhodě a principu click-festu. Svým provedením nutí Student SIM k zamyšlení – skutečně takto vypadá život dnešního vysokoškolského studenta – alkohol-sex-zkoušky? Bylo to účelem hry nás na to upozornit? Nebo měla hra být komplexnější a rozsáhlejší, ale nezbyly na to v rozpočtu peníze? Jednoduché technické zpracování s minimem zvuků napovídá, že spíše ano…
Žádné komentáře:
Okomentovat