Mousebreaker, 2008, Student SIM, PC
Dokážete si najít přítelkyni, pobavit, zapařit s kamarády a při tom všem úspěšně dokončit vysokou školu? Tak zní podtitul simulační hry Student Sim, se kterou před třemi lety přišla britská společnost Mousebreaker. Hráč se na tři virtuální roky stává studentem vysoké školy a musí svůj čas spravedlivě rozložit mezi studium a večírky. Cílem hry je získat diplom ve zvoleném oboru, uchovat si zdraví a být oblíbený. Zároveň hráč nesmí prodělat všechny peníze, jinak hra končí.
Hra se podobá textovým hrám, ovládá se pouze pomocí klikání na jednotlivé příkazy. Hrdinu ani děje ve fikčním světě nevidíme, o tom, co se za uplynulý týden stalo, se dozvídáme jen z textu, který se chronologicky objevuje na obrazovce. Herní mechaniky jsou podobné textovým hrám s tím rozdílem, že zde nemusíme pokyny vypisovat, ale hra nám je nabízí už připravené, stačí klikat. Podle názvu se zdá, že ambicí tvůrců bylo vytvořit simulační hru, simulace se však odehrává jen v malé míře. Prakticky nevidíme, co náš avatar právě dělá, jen dostáváme každý herní den jakýsi report činností a důsledků, které z nich vyplývají. Rovněž možnosti fikčního světa jsou velmi omezené, náš student se může pouze učit nebo chodit na party, na brigádu a provozovat pár doplňkových činností, které se týkají především hygieny. Hráč ani nemá možnost vidět, jak prostředí, ve kterém se avatar pohybuje, vypadá, jediné grafické prvky jsou tlačítka s možnostmi.
Každý týden máme možnost svému avataru zvolit, jak moc bude studovat a kolik času bude věnovat večírkům, jak se bude stravovat a jednu další aktivitu navíc. Hra nám dává na výběr ze šesti činností – stříhání, mytí, nakupování, holení, uklízení pokoje a sportovní sázení (většina z nich se ještě nabízí na několika úrovních, podle vynaložených financí). Tyto volby pak mají vliv na naše úspěchy ve hře. Hra nás vede k tomu, abychom se snažili udržet ukazatele úspěšnosti v několika kategoriích na co nejvyšší úrovni (zdraví, “coolnes” - oblíbenost, učení a štěstí).
Hra je rozdělena po jednotlivých semestrech, které jsou zakončeny vždy zkouškovým obdobím, kde student dostává body v testech podle nasbíraných zkušeností s učením, několik zkoušek skládá přímo hráč v podobě jakýchsi primitivních miniher (vyhýbání se objektům, klikání na šedá kolečka či na srdíčko). Oproti mým předpokladům se však úroveň zkoušek v průběhu studia nijak nezvyšuje a jejich složení není podmíněno soustavným učením během semestru.
Tyto semestry na první pohled budí dojem, že mají ve hře roli levelů. Při hlubším proniknutí do hry vyjde najevo, že levely v této hře představují dívky, které má za úkol hrdina v místní putyce získat. Odvést si dívku domů není vůbec jednoduché, hráč musí zvolit správný postup v konverzaci (nebýt příliš dotěrný ani neopakovat stejné vtipy), kupovat dívce ve správnou chvíli drink a nezapomínat ani sám pít, aby žena nepojala podezření, že se jí snaží opít. Úspěšnost balení měří škála 100 bodů, když se ji podaří naplnit, dívka s avatarem jde na kolej. Tady ještě také není vyhráno, některé se nelíbí, že má v pokoji nepořádek, jiná ho zase zpraží prohlášením, že se zaplete jenom s chlapcem, který má tetování či televizi. Když je hrdina úspěšný, dostane bonus v podobě nárůstu ukazatele oblíbenosti.
Hra nabízí poměrně omezenou simulaci studentského života, která ani není pravou simulací. Ukazuje život vysokoškoláka jen v rovinách učení – alkohol – sex, což podle mě vyplývá jen z nízkého rozpočtu tvůrců hry a nemá persvazivní záměr. Estetikou se nijak neliší od podobných flashových her dnešní doby.
--Michaela Raková
Žádné komentáře:
Okomentovat