čtvrtek 5. května 2016

HOT DATE: rychlorandění trochu jinak

 Jak zábavný může být speed dating? To se nám snaží přiblížit hra Hot Date od herního vývojáře George Bachelora, která zároveň nastavuje tomuto způsobu seznamování to nejupřímnější zrcadlo. Hra dává možnost prožít zrychlený romantický večer s nečekanou společností pouze ve třech minutách, za pomoci několika málo tlačítek. Jak se však rande nakonec vyvine? A co to pro nás může znamenat?   


Rychlorande s mopsíky s lákavým názvem Hot Date žánrově spadá do kategorie dating simulation games, ale už na první pohled je znatelně odlišná od tradičních her tohoto žánru. Místo vyzývavých protějšků (oblíbených převážně u her japonském stylu) na hráče čeká jen růžový psík, při jehož tvoření se autor nechal inspirovat svým vlastním mopsem jménem Barbarella.

Hra je určena pouze pro jednoho hráče a celá se odehrává v koutě potemnělé místnosti. Romantickou atmosféru se nám snaží navodit svícen na stole a intimní pološero. Prostředí je až na světlo svícnu a ručiček hodin na zdi statické a laděné do zelených a hnědých barev, které výborně kontrastují s barvou mopsíka a textu jeho odpovědí. Nic tedy vizuálně neruší hráče při čtení mopsíkových reakcí. Před spuštěním samotné hry si může hráč zvolit ze tří možností nastavení grafiky, které však hru téměř neovlivňují. Mění se v podstatě jen kvalita stínu dopadajícího na mopsíka. Ve vizualitě hry můžeme dobře rozpoznat rukopis autora, který je charakteristický surovými až minimalistickými 3D postavami bez okrajových linek s velmi jednoduchými texturami. Ve hře zároveň neuslyšíte mluvení slovo, celou atmosféru dotváří pouze decentní hudba od Levi Packa, občas přerušená zvukem zvonku ohlašujícího konec rychlorandícího kola.




V případě Hot Date rozhodně platí, že cesta je cíl. Hra sama totiž žádný jednotný cíl nenabízí, zato nechává mnoho způsobů, jak ji hrát, a hráč si tak může vytvářet vlastní cíle, kterých chce dialogem s mopsem dosáhnout. Hráč celou hru hraje z pohledu první osoby, což pochopitelně vyvolává spoustu otázek, které však zůstávají nezodpovězené. Jsem také mops? Jedná se o rychlorande dvou psů, nebo psa a člověka? Něbo jsem něco úplně jiného? 

Celou hru lze ovládat velmi jednoduše za použití šipek, klávesy enter pro potvrzení výběru, případně escape pro pozastavení hry. Jádro tvoří textové dialogy mezi hráčem a růžovým mopsem. V průběhu rychlorande má hráč dva možné způsoby reakce, a to buď výběr z předpřipraveného stromu otázek a odpovědí, nebo může napsat odpověď vlastní. Druhá možnost se naskytne pouze v některých chvílích, kdy se mopsík zeptá na otevřenou otázku. Napsanou odpověď dokonce někdy zakomponuje i do své následné reakce, což zajímavě obohacuje základní koncept hraní.

Zapalte svíčky. Začínáme za 3, 2, 1... 
Atmosféra by se dala krájet, naše rande začíná. Každé setkání má vždy stejný počáteční scénář: mopsík se představí, občas prohodí méně či více sarkastickou narážku a následně se zeptá hráče na jméno. Po této úvodní proceduře přichází sada základních otázek ohledně práce, vzdělání, původu a koníčků, při které může hráč doufat v první indicie ohledně zájmů a postojů protějšku. Nutno podotknout, že ve hře nevíme, zda naproti nám sedí psík mužského, či ženského pohlaví. Někdy se představí mužským, jindy ženským, nebo neutrálním jménem. Ačkoli se jedná pokaždé o jiného účastníka, vždy proti nám vidíme tu samou postavu růžového mopse. Jemné rozdíly můžeme najít jen ve způsobu držení těla a výrazu očí, které většinou nervózně těkají po místnosti kdesi za námi. Z vzhledu našeho protějšku tedy nemůžeme vyčíst zhola nic, co bychom mohli v budoucím rozhovoru využít.

Po patřičném seznámení následují další možnosti dotazů, které jsou uvedené tázacími výrazy a po rozkliknutí se dále větví. Toto schéma výrazně ulehčuje orientaci hráče v seznamu otázek. Otázky tedy nevytváříme, jen je střílíme z předpřipravené zásoby. Hráč má široký výběr a jedno kolo trvá pouhé tři minuty, takže musí velmi rychle vybírat, na co se zeptá. Pokud jsou mezi dotazy prodlevy, mopsík se nebojí reagovat a vybízí hráče k dalším otázkám, spolu s šipkou nápovědy. Arzenál dotazů se zároveň s každým kolem v některých částech obměňuje a tak nabízí nové možnosti, ve kterých může hráč tápat.



Jak však záhy zjistíme, nemá smysl odkazovat se na předešlé odpovědi v rozhovoru, nebo využívat jakékoli poučky o správném chování na rande. Mopsík si nebere servítky a jeho odpovědi jsou velice často přímé až bolestné (například, když naprosto shodí vaše oblíbené literární dílo). Po několika kolech s různými protějšky zjistíme, že jsou reakce absolutně nepředvídatelné, často si i vzájemně odporují a to i v případě, že položíme tu samou otázku vícekrát. Nemá tedy žádný smysl pokoušet se vytvořit jakoukoli strategii, rozmýšlení totiž nikam nevede. Hráč tedy není tím, kdo hru řídí, ale musí se jí nechat unášet a držet se jejích pravidel. Hra naštěstí nabízí kromě vtipných, ironických nebo sarkastických pasáží také pozitivní východiska, kdy má hráč možnost například spřádat s mopsem plány na dobytí světa s jazzovou kapelou, což může zažehnout plamínek naděje. Ani to však v Hot Date neznamená, že má hrající vyhráno. Plamínek se dá lehce sfouknout, stejně jako se může rande jednou špatnou otázku jednoduše zvrhnout v katastrofu.





Hot Date velmi zajímavě odráží realitu rychlorande, které je ve své podstatě opravdu jakousi textovou dialogovou hrou. Během velmi krátké doby by se měli dva lidé co nejlépe seznámit, což vede jak k absurdním a velice přímým otázkám, tak k podobně znějícím odpovědím. Absurdita a ironie obaluje celou hru a spojuje její jednotlivé prvky v komplexní celek. Hra ukazuje mopse v různých rozpoloženích, jako výrazně rozdílné osobnosti, což podtrhují i jejich reakce podpořené například slangovými výrazy. Hot Date si zároveň zahrává se stereotypy v rámci speed datingu. Mops se nebojí hráči za minutu vyznat lásku a hned nato ho bouřlivě odmítnout. Pravda v těchto třech minutách není podstatná. Podstatné je, jestli je reakce pozitivní, nebo negativní. Nemusí dávat smysl. To se však následně stává jen součástí ploché konverzace, odškrtnutou položkou v seznamu. Nikdo není vítězem a nikdo poraženým. Roztěkaný a často cynický mops se nebojí upřímnosti a vyvolává tak v hráči otázku, co je vlastně cílem hry a jak paradoxní, absurdní ale vlastně zábavný systém tento typ seznamování představuje.  

Ztlumte světla. Zapalte svíčky. Čeká vás romantický večer. Večer rychlorandění.

Platformy: Windows, Mac OS X, Linux
Rok vydání původní verze: 2015
Žánr: dating simulator
Autor: George Batchelor
Země výroby: Velká Británie

Žádné komentáře:

Okomentovat