pondělí 4. března 2013

DuckTales: The Quest for Gold

Incredible Technologies (1990)
DuckTales: The Quest for Gold (MS-DOS)

"Kačerov jak hurikán k nám už míří"

Strýček Skrblík se svým odvěkým rivalem Držgrešlí Hamounem uzavře sázku: Kdo v následujících třiceti dnech nashromáždí více zlata, získá letošní titul Kačera roku podle magazínu Dime. Hon za poklady může začít.

DuckTales: The Quest for Gold je herní adaptací i v tuzemsku velmi populárního animovaného seriálu My z Kačerova (v originále DuckTales), díky které se hráč může přímo účastnit kačeřích dobrodružství po celém světě.

Po krátkém intru hra začíná ve Skrblíkově kanceláři. Odtud je možné prostřednictvím počítače a dálnopisu obchodovat s cennými papíry či si zaplavat ve zlaťácích (kdo z nás to Skrblíkovi nezáviděl?). Obě tyto možnosti nicméně představují naprostou minoritní součásti celé hry, bez kterých se hráč klidně obejde. Obchodem s akciemi lze sice výsledný stav Skrblíkova konta dost zásadně ovlivnit, hra nicméně ke spekulacím a čtení burzovních zpráv hráče nijak nenutí.

Hlavní volbou tak zůstává mapa světa za Skrblíkovými zády, která funguje jako výchozí bod dobrodružných výprav. V nabídce je velké množství skutečných i smyšlených lokací skrývajících poklady různé hodnoty.

Po zvolení konkrétní lokace je nutné se na místo dopravit prostřednictvím červeného dvouplošníku Rampy McKváka. Hráčovým úkolem je letadlo v side-scrolling pohledu bezpečně dovést od hangáru k hangáru. Do cesty jsou mu stavěny různé méně či více potrhlé překážky - mraky, dráty elektrického vedení, velrybí vodotrysky, Rafani házející klavíry z horkovzdušných balonů a podobně. Někdy je nutné poměřit síly i s konkurenčním Hamounovým letadlem, které je sice mnohem pomalejší, ale žádná z překážek ho nepálí. Pokud soupeř dorazí do cíle první, hráč ztrácí možnost získat poklad z dané lokace a zlato připadne Hamounovi. Ten jinak většinu času získává poklady v jiných lokacích nezávisle na hráči. Nejzajímavější na létací části hry je fakt, že se tvůrcům podařilo ovládání nastavit natolik citlivě, že se i přes veškerou snahu hráč často zmítá v nekonečných loopinzích a mlátí letadlem o jednu překážku za druhou. Buď to ustojí a s rachotem zaparkuje v hangáru, anebo dvouplošník rozmázne, ztratí pár peněz a hlavně cenné dva dny, které potřebuje Šikula na opravu. Role-playing za Rampu, který většinou se svými letadly nepřistával, ale jednoduše padal, tak funguje dokonale.

V každém případě se hráčovo putování následně posune do další fáze, na jejímž konci se nachází vytoužená truhla nacpaná zlatem. Hledání pokladu se dle zvolené lokace odehrává ve čtyřech prostředích, které jsou pak hráči předkládány v několika variantách.

Džungli hráč navštíví s trojicí Skrblíkových synovců a jeho úkolem je se k pokladu proskákat po větvích, liánách a, má-li dost odvahy, náhodně vynořujících se a potápějících se hroších. Cestu mu zpříjemňují hadi, naoko spící panteři a jiná havěť – všichni s cílem shodit kačery do řeky. Hráč má na průchod zrádným pralesem tři pokusy – Kulíka, Dulíka a Bubíka. I po trojnásobném nezdaru se však lze do lokace vrátit a zkusit hru znovu, aniž by bylo potřeba znovu absolvovat Rampův šílený let, nicméně drahocenný čas běží.

Také v horské prostředí hráč ovládá tři malé kačery. Oproti džungli je však horizontální pohyb zleva doprava zaměněn za vertikální. Mezi jednotlivými plošinami se lze pohybovat pomocí jeskynních spojnic a především prostřednictvím horolezeckého lana s kotvou, které je nadáno dosti legračním fyzikálním modelem. I ve skalách jsou hráčovi házeny různé klacky pod nohy a stranou tentokrát nezůstane ani zákeřná Magika von Čáry.

V podzemním labyrintu se k synovcům přidá i strýček Skrblík a Kačka. Kamera je tentokrát izometrická a hráč se musí k pokladu dostat podle mapy. Je nutné se vyhnout mumii a propastem.

Konečně čtvrtý a nejjednodušší typ hry, odehrávající se v přírodních rezervacích, se od ostatních liší tím, že není přímo o hledání pokladu ani o zrádných nebezpečenstvích. Hráč ovládá zpoza ramenou Kačku držící fotoaparát a v jakože trojrozměrném pohledu se snaží během časového limitu zachytit co nejvíce zvířecích momentek. Nejlépe jsou ohodnoceny fotografie vzácných druhů, jako jsou třeba růžoví sloni.

Po uplynutí třiceti dnů nastává poměřování bohatství prostřednictvím obrovských vah na ostrově Macaroon (znáte ze seriálu!) a následné rozhodnutí o tom, která skotská blátotlačka nashromáždila nejvíce zlata a stane se Kačerem roku.

DuckTales: The Quest for Gold je tedy soubor několika hratelnostně i vizuálně vcelku odlišných miniher. Do každé z nich se pak tvůrcům i přes jednoduché technické zpracování podařilo poměrně slušně převést atmosféru slavného animovaného seriálu, často až s nečekanými detaily (např. i přes miniaturnost letadélka Rampovi při letu znatelně vlaje šála).

Pokud by si rád někdo zavzpomínal na ona víkendová rána trávená před televizí, lze mu DuckTales: The Quest for Gold rozhodně doporučit. Takové ohlédnutí totiž bude oproti pokusům znovu se podívat na některý díl původního seriálu mnohem méně bolestivé (v pětadvaceti už to prostě není ono, věřte mi, zkoušel jsem to). Jedna třiceti denní hra, při které si lze zablbnout ve všech výše uvedených minihrách, trvá ani ne půlhodinu a díky možnosti volby ze tří značně rozdílných úrovní obtížností se u ní na tu chvilku zabaví jak casual hráči, tak ostřílení drtiči klávesnic, kteří na starých obtížných hrách vyrůstali. Mimochodem se dá sehnat a na emulátoru spustit i Amiga verze, která má o něco hezčí barvy a mnohem lepší zvuk než verze pro DOS, ale dlouhé loadingy ji činí prakticky nehratelnou.

Další platformy: Amiga, Apple II, Atari ST, Commodore 64
Rok vydání původní verze: 1990
Žánr: skákačka
Hlavní designér: Bill Zielinski
Vydavatel: Walt Disney Computer Software
Země výroby: USA

Související odkazy:
OldGames
MobyGames
Wikipedia

Žádné komentáře:

Okomentovat