Katawa Shoujo
Four Leaf Studios (2012). Katawa
Shoujo. (Windows, Mac OS X, Linux, Android)
Katawa Shoujo je neobvyklá adventura ve stylu
vizuálního románu. Nejsilnější stránkou této hry je její
námět a prvotní myšlenka, která nakonec vedla ke vzniku samotné
hry. Právě samotný proces vzniku je značně neobvyklý. Na
počátku stál pouze jeden kreslený art s pěticí dívek od umělce Raita Honjou na
fóru 4chan. Nepřehlédnutelný byl fakt, že každá z dívek
byla omezena odlišným handicapem. Náčrt měl sloužit jako
odrazový můstek pro budoucí tvorbu dating simulatoru,
který autor pojmenoval Katawa Shoujo což lze
přeložit jako zmrzačené či postižené dívky. Nápad vytvořit
hru s motivy handicapovaných postav se na fóru 4chan ujal
a velmi rychle se začal množit počet návrhů, nápadů a námětů
od dalších uživatelů. Z této masy lidí vytvořila hrstka
nejaktivnějších pracovní skupinu s názvem Four Leaf Studios (název odvozen dle
znaku fóra) a započala na vývoji samotné hry. Vývoj hry trval
pět let a v roce 2012 došlo k jejímu vydání nejprve v anglickém
a s postupem času v dalších jazycích.
Většina kreseb, hudby a animací využitých ve hře byla
vytvořena speciálně pro potřeby hry skupinou umělců na
vývojových fórech. Naopak fotografie míst, jako je univerzita,
nebo pokoje, vychází z existujících lokací. Bez povšimnutí by
neměl zůstat fakt, že skupina Four Leaf Studios vytvořila
pouze tuto jednu hru, díky níž také vznikla.
Žánr:
Vizuální román je interaktivní počítačová hra se statickou
grafikou primárně v japonském stylu kresby. Oproti klasickým hrám
je zde zjednodušená hratelnost. Ta se skládá pouze z
klikání pro pohyb textu, obrazu a zvuku. Stejně jako většina
vizuálních románů, i Katawa Shoujo má více
dějových linek a konců. Změny ve vývoji tak probíhají formou
několika rozhodnutí v rámci příběhu, které určují směřování
dějové linky. Některé hry také obsahují dabing, což ovšem
není případ této. Děj je vyprávěn z první osoby a také
události jsou prezentovány z pohledu jedné postavy. Základní
jednotkou hry jsou akty do kterých je rozdělena.
V některých důležitých částech hry je statická
grafika nahrazena animací, v níž bývá často zobrazena
i hlavní postava. Většina grafických románů je zaměřena na
drama a to zejména s tématy týkajícími se romantiky nebo rodiny.
Některé, stejně jako Katawa, vizuální romány také
obsahují ecchi scény (lehkou erotiku), ovšem ani to není
pravidlem.
Herní mechaniky:
Jak již bylo zmíněno výše herní mechaniky v žánru vizuálních
románu jsou velice jednoduché. Základem je posouvání v silně
lineárním ději, kterému je vše v rámci hry podřízeno. Během hry si člověk
vystačí pouze s levým tlačítkem myši a jen asi v deseti
momentech bude sám rozhodovat o jednání hlavního charakteru. V
mnoha ohledech tak hra působí spíše jako interaktivní snímek,
nežli hra. Pro příklad mohu zmínit, že v sedmi hodinové hře
jsem byl postaven před rozhodnutí ve zhruba 9-10 případech. Zbytek
bylo de-facto čtení jednotlivých scén a dialogů
či monologů. Přesto je hra natolik zajímavá a text natolik
čtivý, že menší interaktivitu hráč mnohdy odpustí.
Audiovizuální reprezentace:
V tomto žánru je audiovizuální stránka naprosto
zásadní. Katawa Shoujo zaujme každého fanouška
japonské kresby a možná i řadu těch, kteří ji nevyhledávají.
Typická manga kresba vytváří "pohádkový" dojem z celé hry a
zjemňuje dopad jednotlivých handicapů. Ve hře se kresba střídá s
fotografií například pokoje nebo jídelny. Tyto reálné obrazy
narušují pohádkovost kreslené formy a připomínají hráči
aktuálnost a reálnost tématu jímž se zabývá. Zvuková stránka
hry je neméně zajímavá, všechny scény jsou podkresleny hudbou
složenou pro tuto hru a svým rytmem a melodií podtrhují danou
situaci a obraz, nebo animaci. Animace je poslední aspekt
audiovizuální stránky hry. Vyskytuje se jich zde několik a stejně
jako fotografie narušují pohádkovost kreseb, tak animace navozují
dojem reálnosti a živosti jinak statických obrazů hry. Posledním
prvkem, který bychom mohli očekávat v tomto druhu hry je dabing,
nicméně ten se zde nevyskytuje. I přes absenci dabingu je
audiovizuální ztvárnění hry prvotřídní a zanechá hluboký
dojem na každém, kdo tuto hru vyzkouší.
Narativ:
Jak lze očekávat je narativ, vedle audiovizuální formy,
základním předpokladem úspěchu vizuálních románů. Zasazení
do školy pro handicapované studenty je něčím neotřelým a už
jen tento fakt přitáhne pozornost řady potencionálních hráčů.
Děj je zpracován natolik profesionálně, že vyvolává řadu
emocí a postupné odhalování světa handicapovaných skrze poznání
hlavní postavy působí přirozeně a nenuceně. Romantický a
citlivý děj evokuje pocit souznění se všemi postavami, snad až
na „otravného“ Keijiho. Každá z postav se liší. Jejich
propracované charaktery a příběhy tak nedovolí hráči se nudit,
což nelze říct o místy přehnaně dlouhých monolozích hlavní
postavy. Hlavním cílem hry bylo zřejmě seznámit hráče se
světem handicapovaných a ukázat, že nejsou nijak odlišní od
ostatních a stejně jako my prožívají své starostu,
strasti, ale i radosti denního života. K podtržení jejich
„normality“ slouží i námět milostného vztahu jenž se vyvine
mezi hlavní postavou a jednou z pětice dívek na základě
hráčových rozhodnutí. V rámci hry tak existuje řada konců od těch
špatných, jako je smrt hlavní postavy, po šťastné v podobě
lásky. Díky dobře zpracovanému námětu a ději tak nabudeme pocitu, že vše co
se zde odehrává je tou nejpřirozenější věcí pod sluncem.
Negativa:
Největším negativem této hry je velký nepoměr mezi
interaktivitou a pasivním sledováním děje. Není problém zde
narazit na sto a více po sobě jdoucích scén plných textu jenž
pouze pasivně konzumujete aniž byste měli možnost zasáhnout a
ovlivnit další vývoj. Děj je silně lineární a téměř neumožňuje
změny a i v případě, že ano, tak nabízí pouze výběr ze dvou
možností. Hráč si tak často připadá jako pasivní divák
interaktivního filmu, nikoliv hry. A i když se jedná o zajímavý
„film“ jde v první řade o hru, kde by měl hráč získat
osobní zkušenost skrze zážitek a osobní interakci s tímto tématem.
Význam hry:
Neoddiskutovatelným přínosem hry je již její téma. Zásadním
je pak jeho pojetí a zpracování, které působí ohleduplně a
citlivě. Samotné sdělení autorů vyznívá velmi pochopitelně a
stejně tak i většina kritik na toto dílo byla pozitivních. Osobně
se domnívám, že hlavním plusem této hry je dvojí sdělení a to
jak pro hráče bez handicapu, tak ty s handicapem. Zatímco v prvním
případě zní sdělení: „handicapovaní jsou úplně stejní
lidé jako ostatní,“ v druhém případě je zde zakódována
zpráva: „nikdy se nevzdávejte.“
Platformy: Windows, Mac OS X,
Linux, Android
Rok vydání původní verze: 2012
Žánr: visual novel, nakige
Hlavní designéři: grafici -
gebyy-terar, Kamifish, moekki, Rose "pimmy" Cote, raemz,
Raide, textaři - Anonymous22 (Shizune), Aura (Rin), Cam "cpl_crud"
O'Neill (Hanako), Suriko (Lilly), TheHivemind (Emi), hudba -
Sebastien "NicolArmarfi" Skaf, Andy "Blue123"
Andi
Země výroby: Mezinárodní
Žádné komentáře:
Okomentovat