Fake It To Make It - Jak si vydělávat šířením fake news

O hře obecně

Fake It To Make It je herní simulátor ve webovém prohlížeči, který hráče staví do role člověka, který si chce pomocí šíření tzn. fake news nebo také dezinformací či falešných zpráv začít vydělávat peníze. Hra reaguje na velmi aktuální téma, které ve světě rezonuje zejména díky nedávným prezidentským volbám v USA. Spekuluje se totiž, že sdílení fake news na sociálních sítích a jejich obsah mohl zásadním způsobem ovlivnit výsledky proběhlých voleb. Hra je konkrétně inspirována kauzou několika makedonských teenagerů, kteří se rozhodli v průběhu voleb založit desítky domén a jejich prostřednictvím šířit stovky článků se smyšleným obsahem. Vše za účelem zisku. 

Celý princip tohoto pochybného získávání peněz funguje na jednoduchém principu: majitelé webové stránky jsou placeni za zobrazování reklamy na jejich portálu. Čím větší traffic (návštěvnost) takového webu je, tím větší zisk z reklamy může těžit. Logicky vyvstává otázka, jakým způsobem můžete přilákat na svůj web čtenáře? Velmi zjednodušeně můžeme říct, že si prostě vymyslíte šokující zprávy, které jsou zároveň alespoň trochu uvěřitelné a pomocí vhodných skupin na sociálních sítích nalákáte lidi na svůj web. Přesně na tomto principu je založena hra Fake It To Make It. 

Průběh hry

Hra začíná vytvořením osobního profilu. Není náhodou, že při volbě svého avatara si můžete vybrat ze 4 mladých lidí. Po zadání jména je nutné zvolit věc na kterou si chcete vydělat (hudební vybavení pro kapelu, vklad na byt nebo auto). Všechny uvedené věci jsou klasickým příkladem toho, na co si mladí lidé střádají peníze. Hra tak již v počáteční fázi, podle mého názoru, poukazuje na zmíněnou kauzu makedonských teenagerů a domnívám se, že je i koncipována tak, aby nejvíce působila na hráče mladého věku. 

V následujícím kroku je nám zpřístupněno herní rozhraní, které připomíná nástroje na správu webu nebo jinou obdobnou platformu. V tomto rozhraní se následně odehrává celá simulace. Hráč zde vytváří nové weby na které nahrává fiktivní články. Podle obsahu fiktivních článků je následně umísťuje do zájmových skupin na sociálních sítích s cílem přilákat co největší pozornost (vše se samozřejmě stále odehrává v herní platformě, nic reálně mimo hru neumisťujete).

Následně už jen ve zrychleném herním čase (jeden kalendářní den ve hře odpovídá přibližně 28 sekundám v reálném čase) sleduje reakce lidí. Čím větší pozornost hráč s články vyvolá, tím vyšší návštěvnosti stránek docílí a v konečném důsledku tak generuje zisk peněz. Hrou nás provází tutoriál (k tomu ještě později), který poskytuje základní informace a zadává sérii úkolů. Po dosažení finančního cíle, který jsme si na začátku zvolili, vyskočí informační okno, které hráči umožní přenést se do informační sekce, kde si může přečíst více informací o problematice fake news a celé hře.

Vytváření a umisťování článků

Podstata hry je postavená na vytváření fake news (v češtině bychom asi mohli říci dezinformací nebo nepravdivých zpráv). Ty můžeme buď kopírovat z dostupné databáze nebo je sami vytvářet. Při vytváření musíme nejdříve zvolit určité základní téma (např. spojené se zdravím, politikou atd.) Následně je nutné dbát na dva elementy: uvěřitelnost a dramatičnost. Čím uvěřitelnější a dramatičtější články jsou, tím větší mají „virální potenciál“. Ve hře máme řadu nástrojů jak toho docílit. Stačí si vybrat ze seznamu technik, které se běžně využívají při vytváření fake news v reálném světě. Můžeme například citovat neexistující lidi (pro lepší uvěřitelnost) nebo obviňovat bohaté lidi (pro vyšší dramatičnost). Na hráči je, aby zvážil jaké nástroje ovlivňování se hodí pro jaké téma. Domnívám se, že tato herní mechanika je ve Fake It To Make It jedna z nejlepších. Hráče totiž donutí zamyslet se v jakém kontextu se manipulační techniky (můžeme říci také argumentační fauly) využívají a potencionálně ho tak učí, jak je v reálném životě rozeznávat.

Dokončené články hráč následně umístí do určité skupiny na sociálních sítích. Opět musí zvážit, jaké téma se hodí do jaké skupiny. Zde pro změnu autorka hry Amanda Warner velmi trefně poukazuje na existenci sociálních bublin, v kterých se pohybujeme (schválně si zkuste zjistit tu svou).

Herní tutoriál

Zajímavý herní prvek je také tutoriál, který nás pomyslně vede za ruku v průběhu simulace. Úmyslně má tak trochu vyšinutou morálku, takže vás například pochválí, když se vám článkem podaří vyvolat vlnu paniky (strachu), případně hněvu. Právě tyto emoce jsou pro vás nejziskovější, protože přináší nejvyšší čtenost článků. Jediným elementem úspěchu pro tutoriál je ziskovost, které se snažíte dosáhnout. Díky jeho přítomnosti si ale také nemusíme připadat tak špatně, kvůli tomu co děláme (pořád totiž máme nějaký úkol, který nám zadal) a zbavuje hráče částečně odpovědnosti. Domnívám se, že je jeho existence pro začínajícího hráče naprosto klíčová nejen proto, že ho informuje o herních mechanikách, ale i kvůli tomu, aby ospravedlnil hráčovo konání. O to silněji proto následně působí, když se po určité době tutoriál vypne a hráčovi se zobrazí ona sekce informace o dezinformacích: „Přece byste nechtěli naletět na to, co jste teď sami dělali – přečtěte si něco o fake news.“ Velmi by mě zajímalo, jak velké procento lidí po této fázi pokračuje dále ve hře. Řekl bych, že téměř nikdo.

Cíl hry

Amanda Warner si vytvořením hry dala za cíl upozornit na problematiku šíření fake news a poukázat na to, jak obyčejní uživatelé internetu mohou lehce skočit na vyfabulované zprávy, které vznikají jen za účelem přivést lidi na web a vydělávat na reklamě. Sekce s informacemi o hře je věnována nejen vysvětlení problematiky obecně a zdůvodnění vzniku hry, ale také zde můžeme najít určitý základní manuál, jak fake news rozpoznávat. 

Dopad hry na jejího hráče se pravděpodobně liší v závislosti na jeho určité předchozí mediální vzdělanosti. Pro člověka bez základní mediální znalosti může být velmi přínosnou už jen tím, že poukáže na samotnou existenci fake news. Osobně jsem měl na Facebooku v přátelích jednu Američanku, která během amerických voleb průběžně sdílela (z mého pohledu) naprosto neuvěřitelné a obviňující zprávy o tom, jak kandidátka Hillary Clintonová financuje teroristy, má na svědomí kde jaké spiknutí a tak dále. Důvěryhodnost těchto článků byla samozřejmě velmi pochybná, ale zmíněná Američanka jim bezmezně věřila (podobně jako miliony dalších). Možná tušila, že ne vše co je na internetu musí být pravda, ale ještě nedospěla do fáze, aby si to samé uvědomila o sociálních sítích a článcích, které na nich kolují. Proto věřím, že pro někoho takového může být hra opravdu revoluční.

Pro lidi, kteří se touto problematikou lehce zaobírají nebo jsou mediálně znalejší je hra příjemným připomenutím kruté reality a může dobře posloužit jako trénink k efektivnímu rozpoznávání zpráv, kterými jsme dnes a denně zavaleni.

Kritika

Ačkoliv má hra jistě svá pozitiva, je také potřeba se na ní podívat kritičtějším pohledem.

V první řadě může být Fake It To Make It poměrně oprávněně nařčeno z toho, že nabádá lidi k tomu, aby se šířením fake news začali přivydělávat. Domnívám se, že u určité skupiny lidí (zejména právě mladých) je skutečně možnost, že by k něčemu takovému mohlo dojít. V realitě je ale naštěstí celý proces šíření fake news mnohem složitější a věřím, že většina z lidí co se o něco podobného pokusí své snahy brzy zanechá. Nehledě na to je ale při využívání Fake It To Make It jako edukativního nástroje více než vhodné dodat adekvátní odborný výklad k dané problematice. Předpokládám, že autorka hry také počítá s tím, že u naprosté většiny lidí se při hraní simulátoru začne „vzpouzet“ morálka. Snad jen málokdo se dokáže radovat z šíření strachu či hněvu (nepočítám-li početnou internetovou komunitu trollů).

Druhý prvek, který mně osobně u hry chybí, je politická (chcete-li ideologická) rovina šíření fake news. Spravování dezinformačních webů může být samozřejmě dobrý byznys (viz. aféra s Makedonci), ale druhý nosný pilíř jejich existence může být šíření určitého pohledu na svět či případně podkopávání nějakého politického systému. Hra v edukační části upozorňuje na to, že bychom se měli ptát z jakých zdrojů informace proudí, komu prospívají atd., ale v herních mechanikách se tento prvek nijak příliš neobjevuje. Ano, existuje zde sice element dvou fiktivních politických stran a vytvořením webu s jednostranným zaměřením dosáhneme většího vlivu, ale opět jen za účelem zisku. Věřím, že by si hra zasloužila ještě jednu proměnnou a sice měření ideologického vlivu . Hráč sice může určitým způsobem pracovat s tématy fake news a jejich dopadem, ale myslím si, že by si tento prvek zasloužil více pozornosti. Zjednodušeně bychom tak mohli pozorovat, jak šířením fake news ovlivňujeme politické prostředí. Hráč by si tak mohl více uvědomit, že ve hře nejsou jen peníze, ale také mocenské vlivy.

Kontext hry a českého prostředí

Tady bych si dovolil jen velmi lehce odskočit a zasadit hru do českého prostředí. Domnívám se, že v České republice je téma dezinformací velmi aktuální a s blížícími se volbami tomu nebude jinak. Jestli jste si mysleli, že „jen ti hloupí Američané“ mohou skočit na fake news, tak byste mohli být nemile překvapeni. V celkovém počtu sdílených zpráv na českém Facebooku totiž převládají fake news nad těmi pravdivými. Společně s dezinformačními kanály na Youtube a jiných platformách, mohou mít fake news opravdu nemalý dopad. Naučit se je tedy rozeznávat, například za pomoci her, není vůbec na škodu.

Kontext hry a internetové reklamy

Fake It to Make It sice dává hodně důraz na zisk, ale už se příliš nezabývá tím, od koho vlastně peníze dostanete. V tomto případě se jedná o finance od inzerentů v tzn. obsahových sítích (bannery, které vidí uživatel webu po stranách apod.). Hra mimoděk poukazuje na další velké téma, tentokrát z prostředí online marketingu, a sice kam je vhodné na internet reklamu umisťovat a kam ne. Někteří inzerenti k problematice přistupují zodpovědně a na webech s fake news reklamu neumisťují (je pro ně poměrně velmi snadné zjistit, na jakých webech se jejich reklama zobrazuje a případně některé weby zakázat), ale stále mnoho inzerentů tuto problematiku příliš neřeší (ať už z nevědomosti nebo nezájmu). Do budoucna však můžeme očekávat velkou debatu o této problematice a pravděpodobně i například samotný Google či Facebook podniknou kroky proti šíření fake news a umisťování reklamy na s nimi spojené weby. V takovém případě se bude pro změnu řešit, kde je hranice a zda se nejedná o cenzuru.

Závěr

Fake it till you make it je dobře promyšlený, někdy možná příliš zjednodušující simulátor, který svou nosnou myšlenku předá hráči poměrně rychle a po pár splněných úkolech přestává být z herního hlediska příliš zajímavý. Podstatou ovšem je, že výstižným způsobem shrnuje základní principy fake news a snaží se hráče zajímavou formou edukovat. Samotný název hry: Fake it To Make It vychází z fráze fake it till you make it, který představuje proces kdy si na něco hrajeme do doby než se to stane skutečností nebo dokud nám někdo neuvěří, že je to skutečnost (jeden z výkladů). Doufejme, že v tom nebudou weby spojené s fake news úspěšné a že se veřejnosti bude lépe dařit rozeznávat co jsou pravdivé a co vymyšlené zprávy. Možná i díky počinům, jako je tato hra.

Hlavní designér: Amanda Warner

Rok a místo vydání: 2017, USA

Platforma: Webový vyhledávač

Žánr: simulátor