středa 13. října 2010

Wolfenstein 3D: Chcete si odstřelit Hitlera?

iD Software (1992). Wolfenstein 3D (MS-DOS).

Nůž? K čemu mi bude nůž?? Aha, pistole, super. Samopal! Mnohem lepší! A ještě, že jsem na konci našla tu skrýš s rotačákem... Tak, můžeme jít zabít Hitlera.

Kdo by si nechtěl odstřelit Hitlera. Navíc v barevňoučké, trojrozměrné hře plné nácků, krvelačných psů a tajných skrýší. Wolfenstein je hra stará už téměř dvacet let a během té doby si našla fanoušky v řadách jak mladých pařmenů, tak jejich nadšených tatínků. Spojuje totiž fikci s realitou natolik, že průměrně vzdělaný hráč si užije možnost zastřelit známé nacistické pohlaváry, ale také potrénuje paměť a logické myšlení.

Wolfenstein je totiž o pevnosti aka labyrintu Castle Hollehammer. Vaše postava agenta Williama BJ Blazkowicze v podstatě jen bloudí jejími chodbami a sem tam si zastřelí vojáka, co na něj číhá za rohem. Střílení je fajn, hlavní je umět mířit a mít rychlé reakce. Jenže pak přijde na řadu ono "a nešel jsem už tudy..?" Jedna z prvních známějších trojrozměrných her tak klade důraz nejen na ono "tupé" střílení na pohyblivé terče, ale také na uvažování a soustředění.

Wolfenstein měl původně tři epizody. První byla volně šiřitelná a měla nalákat hráče ke koupi dalších dvou dílů. Což se autorům z iD Software povedlo do virtuálního puntíku, a tak vznikly ještě další tři epizody. Každá z nich obsahuje deset "pater" (prostě levelů, do kterých se dostanete vrzajícím výtahem). A na jejich konci vás čeká nacistický boss, někdy v podobě šíleného vědce, jindy jako fousatá Gertruda s hákovým křížem na macatém bicepsu.

Příběh se odehrává v roce 1943. Náš pohledný špion má v pevnosti odhalit tajný plán Železná pěst (Eisenfaust). Nacisté se prý snaží vytvořit obrovskou armádu, která se bude skládat jen z dokonalých zástupců Übermensch. A v hradě se skrývá doktor Schabbs, který vede celý projekt a nemá to v hlavě úplně v pořádku (jeho supr armáda má být ze zabitých vojáků). BJ je nejprve uvězněn, ale protože to je frajer (a, ehm, hlavní postava), z vězení uprchne. V tu chvíli si žádný nácek nemůže být jistý, jestli bude druhý den "na snídani zpátky".

Na svou dobu nesmírně moderní hra s atraktivním příběhem ale byla paradoxně zakázána v Německu. Kvůli zobrazování nacistické tematiky se nesměla prodávat ani dovážet ze zahraničí. Na zdech chodeb tu visí například svastiky - samozřejmě ne kvůli propagaci Hitlera, ale aby si hráč pamatoval, že "u toho hákáče jsem zahnul doprava". Což bylo německým politikům jedno a navíc jim vadily časté vulgarismy a krvavé cákance. Jako by nikdy nehráli Postal.

Protože se Wolfenstein stal populární a remaky vždycky táhnou, podobně jako Doom se dočkal své modernější verze. Return to Castle Wolfenstein měl kvalitní grafický engine, který byl použitý už u bájného Quake III: Arena (designér John Romero dělal jak Dooma a Quakea, tak i Wolfensteina). BJ má tentokrát více zbraní (plamenomet ocení ti nejcyničtější) a na konci levelů na něj čekají drsní bossové v čele s Himmlerem a reinkarnovaným Heinrichem I. (dobře, je to Jindřich I. Ptáčník, ale to už moc drsně nezní).

Ani nová, líbivější verze ale neodradila fanoušky od hraní toho starého, dobrého Wolfensteina s jasně červenými zdmi a legračním Hitlerem. Na internetu existují fóra a fandovské weby, které se ještě pořád věnují tomuhle majstrštyku, jemuž stačí pouhých 8 megabytů na pevném disku. A navíc, je to legenda.

Žánr: střílečka z pohledu první osoby

Platformy: DOS, Amiga (AmigaOS, MorphOS), Macintosh, Apple IIGS, Acorn Archimedes, NEC PC-9801, Super NES, Jaguar, GBA, 3DO, Xbox a další

Designéři: John Romero, Tom Hall

Země výroby: USA

Žádné komentáře:

Okomentovat