We Become What We Behold - Nicky Case

We Become What We Behold - Nicky Chase

Jedná se o krátkou počítačovou hru, kterou můžeme do českého jazyka volně přeložit jako „Stáváme se tím, co spatříme“, jejíž autorem je kanadský herní vývojář Nicky Case.

Nicky Case 

Nicky Case je známý především jako vývojář Indie her (nezávislých her) a to zejména hry Coming Out 2014 a Parable of Polygons. Právě hra Coming Out 2014 se stala jednou z nejúspěšnějších her, kterou Nicky Case vytvořil a díky ní se dostal do širšího povědomí herních vývojářů a hráčů. Z velké části proto, že sám měl problém s hledáním vlastní sexuality, a právě tuto zkušenost se snažil předat dál. Nicky Case se dnes sám identifikuje jako „genderqueer“ a přeje se být označován rodově neutrálními termíny. 

Nicky Case at the 2019 Game Developers Conference

Ve svých hrách často používá jednoduché grafické zpracování, které můžeme spatřit i ve hře „We Become What We Behold“. Nicky Case má vlastní profil na platformě Patreon, kde hráči mohou symbolickými částkami Nickyho podpořit. Např. za 1$ patroni získají „Nickyho srdce“, za 2$ bude jméno patrona uveřejněno v titulcích jako „supporter“ a nebo 5$, kde získáte polygon náhodného tvaru a barvy podle vašeho jména, a ten bude součástí další hry, kterou Nicky Case vytvoří.  

O hře

We Become What We Behold je point-and-click („ukaž a klikni“) indie hra z roku 2016. Hra je přístupná zcela zdarma na webu. Cílem hráče je fotografovat náhodné situace, které se dějí ve společnosti, ve které jsou buďto postavy s kulatými nebo hranatými obličeji. Tyto rozdílné postavy mají představovat různé společenské skupiny. 
Hráč pomocí myši ovládá kameru a po kliknutí tato kamera zachytí fotografii, která se následně promítne na obrazovku. Obrazovka je umístěna uprostřed herního pole. Současně s fotografií se také na obrazovce promítne komentář, který je v podobě hashtagu. Komentáře se liší podle situace, kterou hráč zachytí. Hráč se snaží zachytit zajímavé momenty, které jsou nějakým způsobem odlišné. 
Postavy, které se pohybují po herním poli jsou následně ovlivněni tím, co vidí na obrazovce a mění své chování. Např. namíříme hledáček kamery na postavu, která má jako jediná buřinku a postavu vyfotíme, fotografie se následně objeví na obrazovce uprostřed herního pole s komentářem #OOHHN Nice Hat! Poté co skupina postav spatří tuto fotografii tak si také nasadí buřinku. Pokud vyfotíme skupinu, která má buřinku, buřinka rázem vyjde z módy atd. Později však dochází k různým situacím jako je nenávist vůči hranatým postavám nebo strach z kulatých postav apod. 
Pokud zachytíme pár, který protestuje proti násilí, objeví se hashtag #peace is boring. violence is viral, která má za úkol kritizovat dnešní masová média. Postupně těchto situací přibývá a dochází k čím dál tím větší agresivitě ve společnosti. Tyto situace eskalují až k davovému šílenství, kde se postavy začnou vraždit navzájem. Na konci sedí pár, který předtím protestoval proti násilí a kouká na obrazovku, za níž jsou hroby ostatních postav, hra tímto končí. Hra má pouze jeden konec, a to právě ten, kde se celá společnost začne navzájem vraždit.

Audiovizuál

Co se týče vizuální stránky je hra velice jednoduchá. Hra se odehrává na šedém hracím poli. Uprostřed tohoto pole se nachází obrazovka, na které se promítají zachycené fotografie. Hra je tvořena pouze odstíny šedé barvy, což může vyvolávat pochmurnou atmosféru, která je čas od času narušena postavami s červenými prvky. Postavy mají jednoduché animace vyjma konce, kde dochází k vraždění, které působí velmi expresivně, jelikož postavy doslova explodují a krev se rozprskne po velké části hracího pole.

Co se týče zvukové stopy, tak ta se mění postupem ve hře z klidného zpívání ptáků na zvuky postav, které vyjadřují svůj strach nebo vztek. Další zvukovou stopou je jakási znělka, která se spustí při správném zachycení nějakého momentu. Při změně nálady společnosti můžeme slyšet „pískající hračku“ v pozadí.

Subjektivní hodnocení

Dle mého názoru chce Nicky Case upozornit na stále se zvětšující roli masových médií v naších každodenních životech a s tím spojený sociální problém. Hra také poukazuje na to, jakým způsobem nás masová média mohou ovlivňovat a jaký to má dopad na psychiku jedince. Ve hře jako znázorněná postava s buřinkou, která zpočátku udává trend, ale postupem času tento trend vymizí až se postava s buřinkou ocitne na kraji společnosti. Tato situace dovede postavu s buřinkou až k úplnému šílenství, kdy začne vraždit a vlastním způsobem „trestat“ společnost, která ho vyřadila. Dále hra poukazuje na šíření dezinformací a zveličování zcela banálních situací.