Adventures with Anxiety je jednoduchá, avšak velmi silná a
poučná hra, cílená zejména na mladé lidi a teenagery 21. století. Hráč zaujme
roli Beebeeho, červeného vlka, snažícího se „pomoci“ druhé hlavní postavě,
teenagerce Hong. Hong si není jistá svými rozhodnutími a zbytečně se stresuje a
pociťuje úzkost z banálních věcí. Zprvu si Beebee myslí, že Hong svými radami
a názory pomáhá a přitom ji ochraňuje, v průběhu hry však zjistí, že sám
vlastně neví, co dělá. To přímo naráží na hlavní myšlenku celé hry - nikdo v reálném
životě pořádně neví, co dělá.
Premisou této hry je duševní zdraví, které v dnešní době
trápí velkou spoustu lidí. Jak se můžeme dočíst ve hře, každý sedmadvacátý člověk
trpí úzkostmi. Už není neobvyklé narazit na teenagery, kteří musí docházet k psychologům
či psychiatrům a užívat antidepresiva. Hong se nechává znervózňovat banalitami –
jestli může nebo nemůže jíst bílý chléb, jak má odpovědět na pozvánku na večírek
či jestli je špatný člověk, protože používá seznamovací aplikace. Pro některé
lidi ale může být těžké si takové duševní problémy představit, proto jsou v této
hře ztělesněny jako červený pes Beebee. Do takového duševního rozpoložení se můžeme
vcítit ještě lépe, neboť za úzkost přímo hrajeme. Hra také ukazuje, jak lehké
je propadnout alkoholu (potažmo dalším drogám) a můžeme vidět, že úzkosti sice
začnou s člověkem prohrávat, ale celkový duševní a fyzický stav člověka se
prudce zhorší.
Celý gameplay se točí pouze okolo čtení textu a volby jedné
z nabízených možností. Dialogy postav napříč kapitolami závisí na předešlých
rozhodnutích. Jsou zde reprezentovány tři různé typy strachu – strach z ublížení,
strach z osamocenosti a strach z toho, že se staneme špatným
člověkem. Hráč má vždy možnost jeden z nich použít a v jedné z kapitol
na výběru těžce záleží. Je to originální nápad, neboť běžně jsme zvyklí hlavní
postavu přímo řídit či ji pomáhat, zde jde o pravý opak. Volbou jedné z možností
vždy Beebee provede útok, tak jako je to běžné v tahových bojových hrách,
například v sérii Pokémon. Gameplay je tedy svým způsobem ironický, Beebee
se snaží Hong pomoci ale ve skutečnosti s ní bojuje a ubližuje jí. Po vyhraném
souboji má hráč prostor „dokončit“ soupeřku jedním ze speciálních útoků, což je přímý
odkaz na hry Mortal Kombat. Při takovém útoku dostane Beebee plnou kontrolu nad
Hong a ona sama neví, co dělá. To znázorňuje panické útoky, které lidé s duševními
poruchami prožívají. Také neví, co sami dělají a je to pro ně nesmírně těžké.
Tato hra ale opět představuje způsob, jak si takovou situaci zažít z pozice
člověka, který je právě cílem panického útoku.
Audiovizuální zpracování hry je vcelku jednoduché, kreslené
a místy roztomilé. Vyskyutují se zde pouze tři barvy – černá, bílá a červená,
což dělá hru velmi přehlednou, neboť červená vždy znamená něco špatného pro
hlavní postavu. Zpracování připomíná jednoduché kresby v sešitech středoškolních
studentů, proto přímo sedí k věku hlavní postavy a také cílové skupiny, na
kterou tato hra míří. Vyskytují se zde odkazy na jiné hry, například ukazatele
životů v soubojích mezi úzkostí a člověkem, které jsou velmi podobné
ukazatelům z klasických bojových her. Hudební zpracování je také velmi
mladé, tento hudební styl je populární právě mezi teenagery.
Celkový tón hry je velmi depresivní až do poslední části.
Tam se myšlenka hry otočí k dobru a hra dostává svůj zasloužený happy end.
To je velmi důležité, hra ukazuje, že život má smysl a každý je sice někdy sám
a pociťuje úzkost ale na konci se to může změnit. Hlavní postava si toto uvědomí
a odprostí se od svých problémů. Konec hry je velmi uspokojující a dokážu si
představit, že někomu s duševními problémy dokáže aspoň trochu pomoci. Navíc
je po titulkách k dispozici seznam pomocných telefonních linek pro lidi s duševními
problémy, což je od autora hry velice milé. Podporuje to totiž jeho myšlenku
takovým lidem pomoci. Dále autor přidává seznam rad, kterými bychom se měli
řídit v případě problémů s duševním zdravím. Her s podobným zaměřením
moc není, proto je tato hra vcelku inovativní a kvůli její jednoduché hratelnosti je snadno dostupná i lidem, kteří hry normálně
nehrají.
Patrik Hrabánek
Patrik Hrabánek
Žádné komentáře:
Okomentovat