September 12th, A Toy World – násilí plodí násilí

Flashovka, která o sobě hned v úvodu prohlašuje "This is not a game... This is simulation", už svým názvem odkazuje na události z 11. září 2001 a na americkou reakci na ně. Útok arabských teroristů tehdy rozpoutal dodnes nekončící válku s terorismem. Autoři se nám pokusili předat jasné poselství o tom, jak tento střet vedený válečnou cestou podle jejich názoru dopadne a co si o něm vlastně myslí.

Hráč se svrchu dívá na jednoduše zpracované typické arabské městečko, kde mezi různými domky pobíhají lidé. Vedle obyčejných občanů, dětí a pejsků se v uličkách potulují také teroristé se samopaly. Hráč vybaven zaměřovačem a raketou pak dostává jasnou volbu „střílet nebo nestřílet.“ Každý zvědavec očekávající typické pojetí akčních her se samozřejmě pokusí vypálit raketu a zneškodnit teroristu, k úspěchu ale nedojde. Zničující rána rakety s velkým rozptylem totiž zasáhne také nevinné civilisty. Zemřelé pak oplakávají náhodní kolemjdoucí. Ti se nakonec místo vypravení pohřbu rozhodnou pro vendetu, chopí se zbraně a vydají se do ulic jako teroristé. Těch pak s každou další střelou nepříjemně přibývá. Pokud ale hráč dále nestřílí, může po chvíli sledovat, že si lidé zničené domky opravují a teroristé zase ubývají ke svému úvodnímu počtu. Vše se vrací k původnímu stavu. Ve výsledku je tak lepší nedělat nic. Právě tím, že střelbou raket hráč situaci pouze zhorší, autoři ukázali hlavní pointu této flashovky - „násilí plodí pouze další násilí“.

Autoři svým dílkem vyjádřili svůj názor na válku s terorismem, s kterým někdo může souhlasit, jiný zase nesouhlasit. Názor autorů pochopí každý, kdo hru spustí a alespoň krátce vyzkouší. K jeho vyjádření totiž nepoužili nikterak složité mechanismy, vše je průměrnému uživateli jasné už po pár minutách „hraní“. September 12th, A Toy World tak může kohokoliv přimět k zamyšlení, jestli je skutečně vhodné bojovat s teroristy válečnými prostředky, nebo je lepší zvolit jinou cestu. Dobrý nápad a jednoduchý koncept lze ocenit.