středa 30. listopadu 2011

Student Sim - prostá, ale trefná simulace

Jíst, spát, pracovat, učit se, dělat úkoly, starat se o sebe i o svůj pokoj - a do toho umět i relaxovat, svádět dívky a být šťastný. Tyto starosti denně řeší tisíce studentů; proč si tedy na něco podobného ještě ve volném čase hrát na počítači?

Titul s příznačným názvem Student Sim dává jednoduchou odpověď. Dokáže se na zmiňované činnosti dívat s nadhledem, místy až ironicky, ale dostatečně věrohodně na to, aby se v něm řada hráčů při různých činnostech sama poznala. Nekoukáme snad právě proto na komediální seriály či filmy?


Hra sice zpracovává celou řadu lidských činností, nejde však v žádném případě o ambiciózní simulátor typu Second Life, je to freewarový počin podobný spíše starším českým záležitostem typu Playboy. Veškeré konání se odehrává prostřednictvím dialogových oken, v nichž hráč vybírá, zdali bude daný týden studovat pilně, zvolna, či vůbec, zda bude jíst zdravě, nebo chodit do fastfoodů a tak podobně. Pomocí číselných ukazatelů zobrazuje jeho zdraví, úspěchy ve škole, náladu a „coolness“, tedy jak „pohodově“ žije. Další ikonky pak znázorňují, jak je hráč oholený, ostříhaný, čistý a zdali má v pokoji uklizeno.

Vše se tedy odehrává ve velmi jednoduchých kulisách, navíc i s velkým zapojením faktoru náhody. Pokud se hráč pustí do některé z činností typu návštěvy holiče či úklidu pokoje, může tak učinit několika různými způsoby s odlišnou mírou finanční investice. Nikdo mu nebrání jít za pár dolarů k místnímu holiči, kde však riskuje, že po jeho návštěvě bude vypadat ještě hůře, než když k němu přišel. Pokud si však připlatí v lepším kadeřnictví, může si být téměř jistý, že bude s výsledkem spokojen.

V těchto, ale i dalších chvílích se Student Sim prolíná se skutečností. Kdo podobnou situaci s holičem nikdy v životě nezažil? Náhoda funguje u většiny herních mechanik, kromě jedné, která je rozpracována do větších detailů. Jde o schůzky s dívkami (ano, hra je v tomto ohledu genderově poněkud nevyvážená – hrát lze pouze za osobu mužského pohlaví), které fungují jako malá minihra, spoléhající především na pohotovost hráčových činů. Musí totiž slečnu bavit, kupovat jí drinky, v pravý moment říct vtip (ideálně po vypití několika piv, aby zapůsobil) nebo předat dárek. Zároveň však musí sám popíjet, aby dívku nezačal nudit a aby si udržoval slušné sebevědomí.

Zatímco většina činností se ve Student Sim provádí jen symbolicky a při vhodné strategii na ně lze vyzrát, schůzky se slečnami jsou jedinou propracovanější částí hry. Zároveň v ní ale záleží pouze na hráčových schopnostech: prvek náhody při nich funguje jen minimálně, jde především o to, jak se zvládnete zachovat. Pravda, i v této minihře fungují všechny činnosti jen velmi jednoduše – hráč pouze volí mezi tlačítky „mluvit“, „říct vtip“, „pít“ nebo „objednat drink“, nemůže sám ovlivnit, co řekne. Přesto jde ve hře o největší výzvu, zatímco studium, životosprávu nebo úklid pokoje lze při troše snahy lehce ovládnout.

Nechodí to podobně i v životě studentů? Dle mého právě proto autoři Student Sim nakombinovali herní mechaniky a fikci správně, přestože prvek náhody ve hře funguje nejspíš až příliš silně. I tak ale tento titul při silném zjednodušení plní své poslání dobře.

Žádné komentáře:

Okomentovat